Výsledky hledání míst

Židovský hřbitov v Lošticích je doložen poprvé roku 1554. Poslední pohřeb zde proběhl roku 1942, od té doby pohřebiště silně zchátralo. Bývalo zde údajně kolem 6000 náhrobků, dochované pocházejí z 18.–20. století.

Bývalý židovský hřbitov leží ve strmém svahu mezi poli, doložen je roku 1724. Do dnešní doby se zachovalo asi sto hrobů z let 1826 až 1904.

Zrekonstruovaný židovský hřbitov založený v 17. století na kraji Starého Města pod Landštejnem. Přístupný je kdykoliv, kromě židovských svátků. Během druhé světové války poničen německými vojáky, po roce 1989 zrekonstruován.

Hřbitov založen ve druhé pol. 19. stol. pro židovské náboženské obce v Praskolesích a Hořovicích. Používán do druhé světové války. Dochovalo se zde 94 náhrobků klasicistního a moderního typu, nejstarší z doby založení hřbitova, nejmladší z r. 1950.

Hřbitov vybudován po roce 1832. Rozšířen na dnešních 4107 m2 byl v roce 1907. Používán byl do druhé světové války. Po ní byl hřbitov opuštěn a postupně devastován. Dnes je zde volná plocha s fragmenty 2 náhrobků a zbytek ohradní zdi.

Židovský hřbitov u obce Dlouhá Ves s řadou dochovaných cenných náhrobků především z 19. a 1. poloviny 20. století. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1742.

Památkou na zaniklou židovskou obec v Oseku u Strakonic je malý hřbitov, ukrytý v lese mezi Osekem a Radomyšlí. Kamenná zeď ohraničuje areál o rozloze 413 metrů čtverečných, jemuž dominuje v severní části mohutná lípa. Na hřbitově jsou pochováni prarodiče Franze Kafky z otcovy strany.

Hřbitov na návrší severovýchodně od obce. První zmínka o něm je z roku 1723, je však nepochybně staršího data. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1741. Dochováno je 315 náhrobků a masivní kamenná márnice z 19. století.

Židovský hřbitov byl založen přibl. v 1. pol. 15. stol., nejstarší z 313 dochovaných náhrobků je z r. 1694. R. 1802 byl poničen požárem (dřevěné náhrobky), r. 1945 byl těžce poškozen při válečných bojích. Hřbitov je unikátní náhrobky polského (slezského) typu. R. 1958 byl prohlášen národní památkou.

Židovský hřbitov na okraji města Litomyšl, založený v 70. letech 19. století. Od 2. sv. války pustý, v současné době prochází postupnou rekonstrukcí.

Menší židovský hřbitov ze 2. poloviny 19. století nedaleko centra obce při silnici na Soláň. Zajímavostí je náhrobek zakladatele zdejších skláren Salomona Reichla.

Židovský hřbitov neznámého stáří. Nejstarší čitelné náhrobky jsou ze 17. stol. Poslední pohřeb před rokem 1943.

Značně zpustlý hřbitov z 18. století. Nejstarší čitelné náhrobky pocházejí ze druhé poloviny 18. století, nejmladší z roku 1886. Hřbitovní zeď ani márnice se nedochovaly.

Chátrající hřbitov se nachází nad obecním hřbitovem, nad kostelem sv. Martina. Byl založený nejpozději v 17. stolení a nejstarší náhrobek pochází snad již z roku 1619.

Značně poničený židovský hřbitov Židovské náboženské obce Zbraslav. Založen kolem roku 1761. Nejstarší čitelné náhrobky jsou barokní z roku 1795. Většina náhrobků je zničena nebo rozkradena.