Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu. Zal. před r. 1390, kdy dobyt král. vojskem jako maj. odboj. šlechtice Markvarta z Vartemberka. Připadl koruně a do r. 1392 není zmiň. V obd. husit. válek maj. Ota z Bergova. Rozbořen jako sídlo lapků r. 1442 či 1447. Poté neobnoven.

Zřícenina hradu poprvé zmiňovaného v r. 1341. V r. 1450 byl dobyt Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka. Ten dal hrad obnovit jako vojenský opěrný bod pro velké množství vojáků.

Terénní zbytky rozlehlého hradu z pol. 13. století, postaven předky pánů z Kunštátu, opuštěn před koncem 14. století, naposledy zmíněn v přídomku r. 1385. Dochován pahorek jádra s okružním valem a příkopem, další příkop s valem před předhradím.

Výrazné terénní pozůstatky tvrze v jihovýchodní části obce. Dochován pahorek s plochou jádra 20 x 20m. Založena patrně před rokem 1359 Vojslavem ze Zbyslavic. Tvrz nepřežila konec 16. století.

Ocelový obloukový most nad zdrží Orlické přehrady postavený v letech 1957–67. Rozpětím oblouku téměř 380 m byl ve své době největším svého druhu na světě.

Zarostlé tvrziště leží nad obcí Žďár. Na konci 14. století se připomínají zemané Diviš ze Žďáru (r. 1375) a Pešík ze Žďáru (r. 1395), samotná tvrz se však v písemných pramenech přímo nezmiňuje a patrně krátce nato zanikla. Na místě jsou znatelné valy a příkopy, které byly součástí opevnění tvrze.

Vesnická památková rezervace Žďár chrání soubor převážně roubených domů z 18. a 19. století. Kromě velkého statku čp. 3 s kamennou branou se jedná zejména o domy v hluboké skalní strži mezi návsí a dolní částí vsi.

Jediná zmínka o hradu je z r. 1365 bez uvedení jména, v té době už mohl být pustý. Archeologický materiál lze rámcově zařadit do druhé poloviny 13. století a první poloviny 14. století. Dochována amorfní část hradby, valy a příkopy.

Památný strom ve vsi Zdebořice, části města Plánice. Největší ze skupiny lip velkolistých, rostoucích na návsi před vchodem na hřbitov v areálu kostela sv. Jiljí.

Zděná pilířková boží muka na čtvercovém půdorysu, s hmotově shodnou kaplicí a sedlovou stříškou. Stojí při cestě k poutnímu kostelu Nejsvětější Trojice. Postavena pravděpodobně po roce 1827. Kaplice má na každé straně obdélné mělké niky, v současnosti bez výzdoby. Památkově chráněna od roku 1958.

Zděná boží muka na čtvercovém půdorysu, s hmotově shodnou kaplicí, snad z 19. století. Hranolový dřík členěn římsou, kaplice a dřík jsou stejně vysoké. V dříku i kaplici na každé straně mělké niky s novodobými obrázky. Stanová střecha zakončena dvojitým křížem. Nejsou památkově chráněná.

Zděná pilířová boží muka na čtvercovém půdorysu s hmotově shodnou kaplicí a stanovou střechou, snad z 19. století. Dřík má niky zaklenuté konchou, v kaplici jsou mělčí obdélné niky zakončené obloukem, bez ozdob. Na vrcholu je dvouramenný kovový kříž. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Pilířková boží muka s hmotově shodnou kaplicí neznámého stáří. Sokl mají z lomového kamene, dřík a klaplice jsou omítnuty. V kaplici jsou mělké niky zakončené obloukem, v jedné je obrázek Panny Marie. Kryje je stanová střecha zakončená kovovým dvouramenným křížem. Muka nejsou památkově chráněna.

Vyhlídka Zdenčina skála je vyhlídkové místo zřízené na 10 m vysokém skalním suku v nadmořské výšce 390 m n. m. Z místa je velký rozhled na údolí Jizery a na část Betlémských skal. Za dobrého počasí je viditelný i liberecký Ještěd.

Dřevěná rozhledna byla postavena v listopadu roku 2011. Dosahuje celkové výšky 15 metrů, plošina je ve výši 12 metrů a čtyři podlaží jsou spojena 47 schody. Jméno získala po matce majitele zdejšího areálu. Rozhledna byla slavnostně otevřena 17.3.2012 a je volně přístupná.