Výsledky hledání míst

nikátně zachovaný soubor staveb vzniklých v 17.–19. století pro potřeby správy a hospodářského provozu frýdlantského zámku v jeho širším okolí. Do poloviny 20. století měly vlastní řadu popisných čísel, odlišenou od ostatního města písmeny ZO (původně SB). Dnes většinou soukromé.

Anglický park o rozloze 7,68 ha má podobu z r. 1893 podle plánů Fr. Thomayera a je v péči zahradnické školy. Zámecký rybník, zvaný též Kníže, o nynější rozloze 25 ha je doložen na říčce Mrlině od r. 1564. Pozoruhodná je pětice přírodních sádek za jeho východním koncem.

Park u zámku ve Světlé n. Sáz. nechal v dnešní podobě zřídit František Josef Salm-Reifferscheidt r. 1871. Park o rozloze 16 ha zahrnuje též dva rybníky a některé romantické stavby, z nichž vyniká Čertův most. V jižním rohu parku je pomník prvním českým skautům, kteří od r. 1912 tábořili pod Lipnicí.

Jeden z poděbradských minerálních pramenů se nalézá v zámeckém příkopu u zámku. Pochází z roku 1907. Pojmenován Pramen knížete Arnošta Filipa Hohenlohe, lidově se nazývá Zámecký.

Zámecký rybník v Kopidlně je rybník na říčce Mrlině, jenž vznikl původně nejspíše kvůli ochraně zdejší vodní tvrze, zmiňované již k roku 1314, i když tehdy vypadal úplně jinak. Velkou úpravou pak prošel zejména v 16. a 18. století a poté v souvislosti s úpravou zámeckého parku koncem 19. století.

Zaniklý hrad. Pís. prameny se o hradu nezmiňují, k poznání historie hradu nezbytný archeologický výzkum. Není známé ani pův. jméno tohoto nevelkého jednodílného hradu.

Terénní pozůstatky hradu na Zámeckém vrchu pravděpodobně ze třináctého století, který stejně jako Rechenburk sloužil jako opora rodu Švábeniců při kolonizaci Trutnovska v 13. stol. Zanikl pravděpodobně s odchodem tohoto rodu z Trutnovska. Těleso hradu je rozděleno železnicí Jaroměř - Trutnov.

Zřícenina hradu. Zal. r. 1300, brzy připadl Janovi Lucemburskému a byl zast. pánům z Lipé. Po r. 1347 páni ze Smojna. R. 1355 dobyt pro loupežnictví (Jan Pancíř ze Smojna) vojsky Karla IV. V l. 1367–1574 v maj. Žampachů z Potštejna. R. 1540 zpustlý.

Nejvyšší kamenný most v Čechách postavený itlaskými dělníky v letech 1898–1899 nad údolím Kocour. Zprovozněn o půl roku později. Most je technický unikát.

Zaniklá cihelna se nacházela na levém břehu řeky Oslavy nedaleko jižního okraje města Náměšť nad Oslavou. Byla využívána v 19. století a zanikla pravděpodobně v 1. polovině 20. století.

Návesní barokní kaple neznámého patrocinia je prvně prokazatelně doložena na mapě z r. 1834, ale jistě vznikla mnohem dříve. Stavba sloužila jako zvonice a ke konání májových pobožností, ale mše se zde nekonaly. Barokní kaple zanikla někdy v polovině 20. století.

Sídlištní komplex zaniklé středověké vesnice s hrádkem a tvrzí. V tomto sídlištním komplexu probíhá již více než 40 let rozsáhlý archeologický výzkum.

Nyní již zrušený hřbitov z roku 1786. Součástí je hřbitovní kaple z roku 1846, vznikla na podnět rodiny Kleinů. V roce 1999 plocha hřbitova zrekultivována. U hřbitova unikátní lipová alej.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Západní pól se nachází na hranici katastrů pražské Ruzyně a středočeské Dobrovízi.

Opevnění, snad pozůstatek velké tvrze, dávané do souvislosti s ochranou majetků Opatovického kláštera, pravděpodobně zničené husity. Zachovány 3 koncentrické linie valů a příkopů a mohutný centrální pahorek beze stop zástavby.