Výsledky hledání míst

U kostela Narození Panny Marie býval městský hřbitov. Zůstala zde empírová hrobka rodiny Wedrichů. Poslední člen rodiny Heinrich se stal štědrým mecenášem České Lípy. Po válce je hřbitov opuštěn a parkově upraven. Hrobka opravena, ale opuštěna.

Technická památka papírenský splav. Vystavěn r. 1891 podnikatelem K. Weisshuhnem pro splavování dřeva a jako zdroj energie pro jeho soukromou papírnu. Kanál dlouhý 3,6 km obsahuje splav se stavidly na řece Moravici, tři tunely ve skále, a několik akvaduktů. Tvoří lákavou tiuristickou atrakci.

Westernové městečko Wild West City založené v opuštěném pískovcovém lomu u Boskovic. Jeho vznik se datuje do roku 1994. Autentické prostředí Divokého západu se spoustu rozmanitých zákoutí.

Poslední velký kamenný most v Čechách byl roku 1913 postaven přes Radbuzu na jižním okraji centra Plzně v dnešní Americké třídě podle projektu Václava Mencla. Použití již překonané technologie vycházelo z profesního zázemí tehdejšího purkmistra.

Novoklasicistní kašna vytvořená roku 1797 Františkem Xaverem Lederererem stojící na Uhelném trhu na pražském Starém Městě.

Zaniklý hrad z konce 13. stol., svou funkci plnil ještě ve 14. a 15. stol. Bez jakýchkoliv stop zástavby, lokalita zasažena lomem z přelomu 19. a 20. století.

Výklenková kaple v obvodové zdi domu č.p. 80, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající X. zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu, kdy je Ježíš Kristus položen do hrobu. Kaple není památkově chráněná.

Slovanské opevněné hradiště z období 9.–12. století. Nachází se na ostrožne v nadmořské výšce 230 m n. m. nad obcí Zabrušany na Teplicku. Významné archeologické naleziště.

První zmínka o tvrzi pochází z roku 1454, stavba zaniká již ve 40. letech 16. století.

První zámek v této lokalitě postavil sklářský podnikatel rytíř Paul Schürer von Waldheim, který okolní pozemky r. 1607 koupil od císaře Rudolfa II. Vybudoval zde též sklárnu, statek, pivovar. Od r. 1814 v majetku rodu Malovců, snad až do r. 1945. Zachovány zříceniny obvodových zdí a klenuté sklepy.

Vyhlídkové místo 610 m n. m. nedaleko obce Kladky poprvé zmiňované kolem roku 1330.

Zámek byl přestavěn za starší tvrze ve druhé pol. 17. stol. Janem, svobodným pánem de la Coronou. Před zámkem stojí kamenné barokní sochy sv. Jana Nepomuckého (1726) a sv. Donáta (1748).

Pramen znám již v 16. stol., roku 1767 zbudován při prameni lázeňský dům, koncem 19. stol. byly lázně zrušeny. Pramen zůstal zachován.

Dnešní valy mohou být pozůstatkem strážního hrádku (střežícího norimberskou obchodní stezku a přístupovou cestu na hrad Točník), nebo se také vykládají jako pozůstatky dolování železných rud v období středověku. Jistou odpověď na tuto otázku může dát pouze archeologický průzkum lokality.

Zahrada uváděna r. 1413. Dle Popelky Bilianové zde býval Šabatec, místo, kde přespávali mimopražští židovští kupci a kde byl židovský špitál. Poč. 19. stol. zde byl výletní hostinec, r. 1888 postaven letohrádek. Z rozsáhlé zahrady zůstalo v důsledku činžovní výstavby koncem 19. stol. pouze torzo.