Výsledky hledání míst

Věžový vodojem je jednou z památek na výstavbu původního skupinového vodovodu pro okolí Dašic, která vznikla v období 1. světové války a v nezměněném stavu se dochovala dodnes.

Barokní kaple na obdélném půdorysu, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu, kdy Veronika podává Ježíši Kristu roušku. Kaple není památkově chráněná.

Neoavantgardní víceúčelová hala z l.1981-85 podle projektu O. Chmiela. Ocelovou nosnou konstrukci vyrobily Hutní montáže Vítkovice. V r. 2009 rozhodlo vedení města přes protesty obyvatel o její demolici a nahrazení menší sportovní halou a komerčním obchodním centrem. V říjnu 2013 byla hala stržena.

Částečně poškozené tvrziště na západním okraji vsi nad přírodním amfieátrem nacházející se na lesem porostlé ostrožně. Její existenci potvrdil až archeologický výzkum v roce 1999. V roce 1534 se píše Jiří Světlík z Vichovy, patrně služebník pánů z Valdštejna.

Sídlo, z kterého dnes je zřícenina, vyrostlo v původním dominiu záhy zaniklého hradu Bukova, které rod pánů z Víckova získal patrně věnem. V r. 1340 se po hradě píše Bernard z Víckova. Pravděpodobně byl hrad opuštěn už v první čtvrtině 15. st.

Zřícenina hradu v místě pravěkého hradiště. Poprvé zmíněn v přídomku Henzlína z Vícova r. 1355. 1379 zastaven Ješkovi z Boskovic. Po poškození obléháním r. 1389 již zřejmě nebyl obnoven. Z rozlehlého hradu dochovány zříceniny hradeb, valy a příkopy.

Vidhostice jsou stará česká vesnice, poprvé zmíněná roku 1252, přičemž tvrz stála od druhé poloviny 15.století. Zanikla po roce 1584. Tvrziště s centrálním pahorkem o kruhovém půdorysu o průměru asi deset metrů obklopeném kruhovým valem se nachází nad jihozápadním okrajem obce.

Městská památková zóna, vyhlášená roku 1992 k ochraně historického jádra původně biskupského města v severovýchodní části Javornického výběžku. Vidnava je zajímavá především mírou dochování měšťanských domů ze 16.–19. století, jejichž podoba vychází ze slezských tradic.

Čtyřúhelníkové valy u Skřípele jsou jedny z nejlépe dochovaných viereckschanze u nás. Jsou tvořeny téměř čtvercovými náspy (105x125 metrů) vysokými až 3 metry, s typicky vyvýšenými nárožími, (na západní straně) dobře zachovalým příkopem.

Barokní kaple na obdélném půdorysu, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu, kdy Šimon pomáhá Ježíši Kristu nést kříž. Kaple není památkově chráněná.

Barokní výklenková kaple na obdélném půdorysu, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu ukřižování Ježíše Krista. Kaple není památkově chráněná.

Jesenický viklan vznikl při nerovnovážném zvětrávání žulové skály. Stojí nedaleko od jesenického Velkého rybníka. V šedesátých letech minulého století byl záměrně poškozen a až do roku 2014 se nehýbal.

Přírodní památka U Lomu, vyhlášená r. 1933, chrání společně se sousední památkou U Báby obří balvany, vzniklé bochníkovitým zvětráváním a rozpadem hrubozrnné biotické žuly. Pozoruhodné útvary spojuje žlutá turistická značka.

Zaniklý Viklický hospodářský dvůr byl založen r. 1590 Pernštejny jako jejich největší dvůr. R. 1887 dvůr koupil David Gutmann a jeho syn Dr. Vilém Gutmann zde založil úspěšný chov býků. Po 2. sv. válce byl v majetku JZD. R. 1993 byl prodán za účelem zřízení rekreačního areálu a budovy byly zbourány.

Hrad vznikl asi v polovině 13. století. Sloužil k ochraně jižní části opavského knížectví. Roku 1648 ho nechal slezský zemský velitel Gonzaga vyhodit do povětří. Hrad byl ponechán svému osudu, zpustl a změnil se ve zříceninu.