Výsledky hledání míst

V l. 2002–2004 znovu obnovená zámecká štěpnice (ovocný sad) a nově vybudovaný Podzámecký park na severních svazích návrší frýdeckého zámku k údolí potoka Blatnice. Údolí včetně štěpnice zlikvidováno v 70. letech 20. stol. komunistickým režimem.

Dnes již neexistující lovecký zámeček nechal vybudovat r. 1771 hrabě F. W. Salm-Reifferscheidt. Alej byla upravena na počest jeho choti, hraběnky Sternbergové. Zámeček byl poč. 90. let 20. st. zbořen a je zde turistický areál.

Pouhé zbytky zdiva zůstaly po hradu, patřícím zřejmě pánům ze Šternberka. Jeho historie trvala jen desítky let. Stával na ostrožně ze dvou stran obklopený hlubokým srázem. Jeho definitivní konec nastal po stavbě silnice Opava-Olomouc v letech 1775-7.

Unikátní dřevěná spirálová rozhledna nad vinicemi u obce Kobylí, přístupná i vozíčkářům. Dílo arch. J. Rolečka a J. Vojtěška. Otevřena r. 2018.

Kaplička z r. 1793 s malým zvonem.

Stifterův obelisk je památník na básníka Šumavy, stojící nad Plešným jezerem. Odhalen r.1877, zhotovil ho kameník Adolf Paleczek s pomocníky.

Větrný mlýn byl postaven v l. 1858–1860 Kristiánem Kovářem. Mlelo se zde ještě za 2. svět. války. R. 1964 byl mlýn Rudolfovi Kovářovi odebrán do péče státu. Dnes je opět v majetku rodiny Kovářů. Jako jediný v oblasti se dochoval i s původním technickým zařízením. Dnes je chráněnou kulturní památkou.

Těžce poškozený reliéf opevněného sídla, patrně sloužící pro obranu a uložení vytěženého zlata v okolí.

Sotva znatelné terénní pozůstatky tvrziště se zcela zaniklou tvrzí, jejíž vznik nezachycují žádné prameny a jedinou starší relací je zmínka o Petrovi ze Štítné z roku 1374. Dnes je celé tvrziště neproniknutelně zarostlé.

Zřícenina skal. hradu. Přip. r. 1431 jako maj. Beneše z Vartemberka. R. 1453 zmiň. jako manské sídlo. Brzy poté zřejmě zanikl. R. 1760 zde zřízena poustevna, fungující do r. 1773. Hrad byl zal. na strmém pískovcovém suku, od něhož získal i své jméno.

Bývalá černouhelná těžní štola Hubert na jihovýchodním úbočí kopce Landek v Koblově. Započala být hloubena r. 1835. Dosáhla hloubky 160 m. Zlikvidována ještě v 19. století.

Štola Sv. Anna se nachází těsně u řeky Mže a je 2. zastavením naučné stezky „Středověké hornictví na stříbrsku“. Je to jedna z mála štol v okolí, která se dochovala v původní podobě. Délka chodby je asi 42 m, výška 1 m a šířka 0,5 m.

Další štola Centrálního stříbrského revíru se nachází těsně při pravém břehu řeky Mže. Má přímo raženou chodbu v délce asi 32 m. Výška chodby je 1,5 až 1,8 m, ale pozor šířka je okolo 0,5 m. Vstup do štoly je otevřený.

Štola, česky nazývaná Boží vůle, patří k nejdelším ve středověkém hornictví, její délka je 175 m. Leží při naučné stezce Středověké hornictví na stříbrsku.

Pozůstatky horské silnice, jež byla vybudována r. 1891. V r. 1958 byla poškozena povodněmi a v letech 1998–1999 byla opravena. Dnes je turistickou trasou využívanou v létě cyklisty a v zimě lyžaři.