Výsledky hledání míst

Zaniklá tvrz s dvorem a vsí na soutoku Doubravky a Kněžického potoka. Ves stejného jména poprvé připomínána v pol. 16. stol., za stavitele tvrze se považuje Albrecht Robmháp, tvrz poprvé zmiňována v r. 1627. Pustá po roce 1646.

Vodárenská věž vybudovaná v letech 1931-32. Dvě vyhlídkové terasy zmizely v 80. letech pod kovovou kuželovitou nástavbou a pro vyhlídku zbyl už jen spodní prosklený ochoz.

Pravěké výšinné sídliště o rozměrech cca 50x120 m leží na malé ostrožně v nadmořské výšce 410 m, chráněné z jihu a západu vodním tokem. Přístupná severovýchodní strana je opevněná valem a příkopem. Vysoce hodnotná archeologická i kulturně-historická kulturní památka.

Částečně poškozené tvrziště v jihovýchodní části obce Sukorady je pozůstatkem gotické tvze, jejíž obývání se podle nalezené keramiky datuje do 14.–15. století.

Zarostlé tvrziště sevřené dvojicí rybníků, tvrz prvně zmíněná r. 1386 kdy i získává Vavřinc Martinů. Tvrz samotná zaniká pravděpodobně v 15.století, dále vedená jako pustá.

Zaniklá tvrz z poloviny 14. století postavená zřejmě Janem ze Sulislavi. Postupně přestavěna pro hospodářské účely. V roce 1990 došlo k jejímu částečnému zřícení a následnému odstranění. Dnes po ní nejsou žádné stopy.

Tzv. Šumavský orloj je technická pozoruhodnost, kterou v letech 2014-2017 zhotovil amatérský hodinář Zdeněk Landa. Je umístěna v pětimetrové dřevěné věži, která stojí při silnici v centru vsi Hojsova Stráž.

Mohutné zříceniny hradu založeného Vilémem ze Šumburka ve 30. let. 14. stol. (první zmínka z r. 1435), a přestavěného Fictumy na počátku 16. stol. Opuštěn po požáru po r. 1550. Dochovány zbytky mohutné obytné věže, hradby s baštami a zajímavá brána.

Chátrající a ve zříceninu se měnící tvrz, která spolu se dvorem nahradila kolem r. 1560 hrad Šumburk. Osada vzniklá kolem dvora ve 20. století úplně zanikla a stejný osud hrozí i posledním zbytkům dvora a tvrze.

Šumvaldská tvrz se prvně uvádí v r. 1464. Za česko-uherských válek pravděpodobně zpustla, protože v r. 1492 se zmiňuje pouze tvrziště. Později však byla opět obnovena. V r. 1567 byl majetek spojen s panstvím Úsov. Tím tvrz ztratila funkci šlechtického sídla a zanikla.

Vodní hrádek asi z konce 13.stol., r. 1353 v držení Alberta a Jindřicha z Cruze, v 15. stol. v držení rodu Bavorů z Holovous. R. 1689 uveden v neutěšeném stavu, přesto ještě sloužil jako kněžské vězení. Zanikl beze stop, na jeho místě postavena osada Lomy.

Přímo v částečně zatopeném mramorovém lomě stojí monumentální stavba vápenky, připomínající hlásku gotického hradu.

Dobře zachovalé pozůstatky renesančne-barokní pohraniční pevnůstky typu reduta, tzv. Sušanských šancí nad obcí Bukovec. Jedná se o jeden z objektů řetězce malých pevností chránící těšínsko proti Uhersku.

Zaniklý hrad, jehož zbytky jsou lokalizovány na Zámecký vrch v katastru obce Březová na Karlovarsku. Postavený snad Vilémem ze Šumburka. Jediná zmínka o hradu je z roku 1465, kdy se uvádí jako pustý.

Socha sv. Antonína byla vztyčena r. 1950. Byla vytvořena na objednávku blanických zbožných občanů, jak je zřejmé z nápisu na podstavci. Oblíbený světec je patronem návratu ztraceného, zejména duchovních hodnot (zbožnost, věrnost, porozumění atp.).