Výsledky hledání míst

Barokní socha sv. Antonína Pěstouna s dítětem v náručí na zdobeném kamenném podstavci při farním kostele sv. Jana Křtitele ve Frýdku.

Socha svaté Barbory v západní části bělčického náměstí pochází z doby po polovině 18. století. Korunovaná světice stojí na sochařsky ztvárněném soklu, v ruce drží kalich s hostií. Poškozená kvalitní práce neznámého mistra, zřejmě lokálního.

Barokní kamenná plastika sv. Barbory z 20. let 18. stol od Matyáše F. Weissmanna. Původně umístěna u vstupu na městský hřbitov, dnes Komenského sady. Nejpozději v 50. letech přemístěna ke kostelu sv. Jošta.

Barokní plastika z hrubozrnného pískovce na kraji cesty, datovaná do roku 1714. Na vysokém členitém soklu s reliéfním nápisem osazena socha světice. Příklad dotvářející charakter městečka. Památkově chráněná.

Socha sv. Blažeje pochází z 1. pol. 18. stol. Umístěná na hranolovém podstavci s odstupňovaným soklem a profilovanou římsou. Na všech čtyřech stranách podstavce je nápis. Socha světce v mírném kontrapostu s pokrčenou pravou nohou. Hlava krytá mitrou. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1967.

Sochu vytvořil sochař Adolf Havel roku 1891. Kopie nedochovaného barokního originálu. Od 19. stol. socha umístěna v klášterní zahradě. Nyní zpět v aleji vedoucí ke kostelu Nejsvětější Trojice. Restaurace sochy v roce 2015. Památkově chráněna od r. 1958.

Socha sv. Cyrila se nachází na terase před kostelem Navštívení Panny Marie. V pořadí 5. ze 7 soch svatých od budovy bývalé školy. Pochází z 50. let 20. století od sochaře Jana Tomáše Fischera. Postava světce v řeholním splývajícím rouchu s kapucí; na prsou přidržuje rozevřenou knihu Písma svatého.

Barokní socha sv. Donáta z jemnozrnného pískovce od neznámého autora vytvořena kolem r. 1730. Světec v životní velikosti, v šatu římského vojáka s vavřínovým věncem na hlavě a mečem v ruce. Socha původně stávala v zámeckém parku, na současné místo přemístěna r. 2017. Památkově chráněná od r. 1958.

Barokní socha sv. Donáta stávala původně v polích západně od Smečna, dnes stojí v centru města. Socha byla vytvořena roku 1738 a za jejího autora je považován Ignác Platzer. V roce 2001 byla socha opravena.

Sochu světce, ochránce proti krupobití, bouřce a moru, postavila po roce kněžna Marie Terezie Savojská z Liechtensteina roku 1765 na křižovatce cest v místě zaniklé vsi Křimín.

Socha sv. Donáta pochází z roku 1754. Pískovcová socha biskupa Donáta v životní velikosti. Socha zapsána v seznamu nemovitých památek.

Barokní pískovcová socha z roku 1735 na hranolovém podstavci. Sv. Donát v šatě římského vojáka znázorněn v dynamickém postoji. V levé ruce svírá draperii, pokrčenou pravou rukou se dotýká trupu. Hlava, na níž je věnec, vzhlíží k nebi. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Socha světce stojící ve svahu u silnice mezi Vratěnínem a Rancířovem. Hodnotná barokní sochařská práce z mušlového vápence pochází z druhé čtvrtiny 18. století (na info ceduli vedle sochy uveden rok 1750). Památkově chráněná.

Barokní skulptura z r. 1746. Na základnu dosedá vysoký hranolový podstavec s bočními volutami. Na čelní straně znak rodu Salmů–Neuburgů. Socha světce v obvyklém vyobrazení římského setníka v mírně nadživotní velikosti. Kamenická práce v duchu vrcholného baroka památkově chráněna od r. 1964.

Socha sv. Floriána pochází z roku 1852. Světec stojí v kontrapostu, pravá noha pokrčena, v šatě římského vojáka, s praporcem v levé ruce. U pravé nohy hořící dům, v pravé ruce putýnka s vodou. Na soklu nápisy. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.