Výsledky hledání míst

Barokní pískovcový sloup se sochou sv. Anny nechal vztyčit podle erbu na bohatě profilovaném soklu majitel Milešova Zikmund Gustav Hrzán z Harasova (†1766) s chotí Marií z Harrachu. Sv. Anna má na pravé ruce Pannu Marii, která ukazuje do knihy (starozákonní symbol Mesiáše) v levé ruce sv. Anny.

Barokní pískovcová socha sv. Anny z roku 1739. Plasticky členěný hranolový podstavec. Socha ztvárňuje sv. Annu sklánějící se k malé Panně Marii. Panna Maria i sv. Anna mají k hlavě připevněnou kovovou zlatě natřenou paprskovitou svatozář. Socha památkově chráněna od r. 1966.

Barokní socha sv. Anny je umístěna na rozcestí nedaleko kostela sv. Víta a kaple sv. Anny. Pochází ze 2. čtvrtiny 18. století. Ztvárňuje postarší postavu tzv. sv. Anny Samotřetí v životní velikosti, držící sedícího Ježíška v žehnajícím gestu; u pravé nohy se k ní tiskne malá postava Panny Marie.

Pozdně barokní, autorsky neurčená pískovcová socha sv. Anny, datovaná na soklu 1759. Umístěna při lesní cestě na hrad Litice poblíž krásné zvoničky. Kvalitní doklad sochařsko-kamenické práce z 2. pol. 18. stol. v regionu Podorlicka. Nedávno restaurována. Památkově chráněna od 12.7.1995.

Dílo neznámého autora z doby kolem roku 1750 ohraničuje spolu s dalšími třemi sochami (Panna Maria, svatý Jan Nepomucký, svatý Prokop) symbolický ochranný kříž, jehož ramena se protínají v prostoru někdejšího kláštera v Klášterní Skalici. Pozůstatek krátkého období barokní obnovy proboštství.

Pozdně barokní kamennou sochu sv. Anny Samotřetí nechali r. 1764 vytvořit Johannes Ernestus Ignatius Kajetanus Otto von Ottlilienfeld a jeho manželka Anna Maria Josepha von Ottlilienfeld. Socha světice je v životní velikosti, Marie a Ježíš jsou zde ztvárněni jako děti. Roku 2017 byla restaurována.

Pískovcová socha světice umístěna na soklu. Na čele zrcadlo s nápisem SVATÁ ANNO ORODUJ ZA NÁS! Nad římsou místo pro sochu. Pravou ruku klade na hlavu Panny Marie a na levé drží Ježíška. Plastika je asi 1 m vysoká. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1964.

Jedním z pozůstatků barokní komponované krajiny v okolí Milešova je socha svatého Antonína Paduánského, stojící od poloviny 18. století u silnice z Vlastislavi. Na rozdíl od některých dalších soch ze souboru se zatím dochovala jen minimálně poškozená.

Barokní socha světce z r. 1786 od neznámého autora. Od r. 1958 kulturní památka.

Barokní sousoší sv. Antonína Paduánského držícího v rukou malého Ježíška u cesty k bývalé poutní kapli Panny Marie nad Popicemi. Vytvořeno v polovině 17. století z bílého kamene.

Socha sv. Antonína Paduánského při začátku silnice vedoucí z Vyšních Lhot na horu Prašivá, kde stojí dřevěný kostelík sv. Antonína Paduánského a turistická chata s vyhlídkou.

Rokoková pískovcová socha světce od neznámého umělce. Podstavec trojdílný, zdobený reliéfním rokokovým ornamentem. Socha v mírně podživotní velikosti, světec objímá dítě. Spolu se sousedním sousoším sv. Petra a Jana stojí u zámecké brány na začátku příjezdové rampy. Památkově chráněna od r. 1958.

Socha sv. Antonína Paduánského pochází z roku 1734. Původně stála před františkánským klášterem. V 19. stol. nahrazena kopií od A. Havla. V r. 2011 zrestaurována. Nyní stojí ve Vinařického ulici pod kostelem sv. Gotharda.

Umělecky cenná socha sv. Antonína Paduánského z 2. čtvrtiny 18. století je cenným dokladem dynamického barokního sochařství vycházejícího z prvků sochařství rakouského. Kamenná skulptura zdůrazňuje památkově hodnotný prostor před farou. Socha je od r. 1958 kulturní památkou.

Žulová barokní socha sv. Antonína Paduánského z roku 1753 od polenského sochaře Václava Morávka. Světec je oblečený v mnišském rouchu, v pravé ruce drží Ježíška a v levé knihu. Socha byla znehodnocena necitlivou opravou v 80. letech 20. století. Památkově chráněná je od května 1958.