Výsledky hledání míst

Budovy sklářské osady, vzniklé po roce 1835 nad mlýnem Na Kácku, který zakoupil František Kavalír. Dochovány dvě ze tří hutí, dvě sídla majitelů, původní mlýn a řada obytných domů. Následky poválečné devastace má odstranit projekt, podporovaný Evropskou unií.

Sklepní ulička slováckého městečka Čejč posetá vinnými sklípky lákajícími k příjemnému posezení u sklenice vína. Jedná se o soubor lidových staveb ožívajících zejména v době vinobraní.

Ve vesničce Vrbice na Břeclavsku se nachází sklepní ulička, kterou můžeme považovat mezi ostatními uličkami v této oblasti za netradiční.

Ve Skočicích stávala původně tři sídla. O tvrzi ze 13. stol. nejsou žádné podrobnější zprávy. Po tvrzi ze 14. stol. se dochovalo jádro tvrziště z valy. Mladší sídlo z 16. stol. beze stopy zaniklo.

Terénní pozůstatky vodní tvrze čtvercového tvaru s částečně dochovaným venkovním valem v západní části vsi, severozápadně od č.p.4. První zmínka o Škodějovu je z roku 1388, kdy zde umírá Přibek. V roce 1406 je zmiňován Petr Šachovec ze Škodějova. Jan z Mikovic připojuje Škodějov k panství Sytový.

Archeologicky neprozkoumané trojúhelníkové hradiště o rozloze 1 ha, považované za slovanské, na ostrohu nad Radotínským potokem.

Orbou narušená lokalita nížinného hradiska obývaného již v období neolitu a eneolitu, opevněná v době bronzové, využívána v době halštatské a velkomoravské, byla původně chráněna okolními mokřady, příkopem a snad i valem.

Ocelová rozhledna (16 m, 460 m n. m.) postavena v l. 2010–2011 a slavnostně otevřena 16. června roku 2011. Rozhledna stojí na Skřivánčím vrchu mezi obcemi Málkov a Zelená. Výhled z ní je jak na Krušné hory tak na hnědouhelný revír s elektrárnami Tušimice a Prunéřov.

Osada z roku 1733 s hospodářským dvorem patřící úsobskému panství. V roce 1810 Ignác Jan Rychlý nechal zbudovat v jihovýchodní části dvora klasicistní zámek, který sloužil především správě majetku. Posledními majiteli byli manželé Václav a Emilie Červených.

Reliéfní zbytky pravděpodobně středověkého hrádku neznámého stáří 9 km severozápadně od Tišnova a 3 km severně od železniční stanice Řikonín na vysoké ostrožně naproti hradu Rysovu. Ve 20. letech zde zbudována kaple sv. Cyrila a Metoděje.

Přírodní rezervace (PR) Jezírka součást CHKO Křivoklátsko vyhlášená v roce 1995 se nachází na obou březích Zbirožského potoka nedaleko od ústí do Berounky.

Nepatrné zbytku hradu postaveného r. 1282. Roku 1387 hrad zakoupil Půta z Častolovic, po jeho smrti připadl králi. Po roce 1558 se připomíná jako pustý. Dvoudílné sídlo složené z předhradí a jádra hradu, ze tří stran chráněný příkopem (z části i valem), na východě je strmý sráz k říčce Bělé.

Současnou třípatrovou dřevěnou rozhlednu o výšce 10 m postavila obec Skuhrov nad Bělou v místě zříceniny zdejšího středověkého hradu v roce 2011 k podpoře turistického ruchu. Rozhledna je snadno přístupná z parkoviště u kostela a po naučné stezce. Na vrchol vede 38 schodů.

Telekomunikační stožár s vyhlídkovou plošinou Slabošovka (35 m, 624 m n. m.) byl postaven r. 2002. Rozhledna měla původně stát na nejvyšším vrchu Slepičích hor Kohout; stavba tam však nebyla povolena. Vlastníkem společnost T-mobile. Vyhlídková plošina je ve výšce 24 m.

Městečkem čili městysem je Vraný od r. 1513. Původní lehčí ohrazení zajišťovaly dvě brány. Dochovala se Východní, zv. Slánská s brankou pro pěší. Její renesanční podoba byla barokně upravena, do kartuše vložený znak pochází z 19. století. Rekonstrukce provedena v r. 2004.