Výsledky hledání míst

Mezi lety 1912–1921 stával na rénském kopci dřevěný gloriet, od roku 1930 na stejném místě stojí čtyřmetrová betonová rozhledna s jednou vyhlídkovou plošinou a rozhledem na Ivančice a okolí.

Rozhledna Kopaninka skýtá nezapomenutelné výhledy na Jeseníky, Sv. Kopeček či Hostýnské vrchy. Umístěna je v nádherné krajině Drahanské vrchoviny. Stavba je ze dřeva a železného schodiště. Výška rozhledny činí 22,5 m. Slavnostní otevření proběhlo 2.12.2018.

Rozhledna na kopci Husarůvka z roku 2004. Součástí je budova obecního úřadu a dalších služeb. Celoročně přístupná. Výška 17 m s výborným výhledem do okolí, hlavně dominanta Beskyd s Žermanickou přehradou.

Originální rozhledna vznikla při rekonstrukci skokanského můstku v Lomnici nad Popelkou v letech 2004-2007. Přímo na skokanské věži byl přistavěn volně přístupný vyhlídkový ochoz o obvodu 45 metrů. Rozhledna je 29,5 m vysoká a vede na ni 112 schodů.

Barokní opuková vodárenská věž z r. 1662 na břehu rybníka byla přesně po 350 letech upravena na 24 m vysokou rozhlednu s malou expozicí historie vodárenství ve městě v interiéru.

Vyhlídková plošina umístěná na stavbě vodojemu v polích u obce Bratčice. Vodojem byl postaven v roce 2003 a plošina byla zpřístupněna v září téhož roku. Z místa je kruhový výhled do okolí i na nedaleké vrchy – např. Výhon a Pálavu.

Zřícenina rozhledny postavené okrašlovacím spolkem v roce 1907, zanikla po požáru v roce 1940. Byla postavena na místě kde stála první celodřevěná rozhledna z roku 1853 postavené na popud starosty P.E. Leopolda von Löwenthal. Tato rozhledna byla zničena vichřicí v roce 1870.

Reliéfní zbytky hrádkuz poloviny 13.století, částečně poškozeného lomem, na kopci Hradisko severně nad obcí.

Větrný mlýn holandského typu z roku 1874. Pracoval až do roku 1922. Od roku 1904 měl místo lopat plynový motor.

Dřevěná rozhledna v podobě strážní věže staroslovanského hradiště na vrchu Rubín (352 m n. m.) byla postavena v r. 2018 z iniciativy města Podbořany. Je volně přístupná veřejnosti.

Terénní zbytky hradu snad z přelomu 12. a 13. století. Zanikl v 1. pol. 13. st. v souvislosti s vyhnáním ze země možného stavebníka Černína z rodu Drslaviců po sporu s Přemyslem Otakarem I. Zachovány valy a příkopy kolem pahorku předhradí a jádra.

Větrný mlýn postavený kolem roku 1865. Definitvně ukončil svoji činnost v roce 1945 současně se zánikem mlynářského práva. Od té doby zde byla instalována a je udržována stálá muzejní expozice.

Rudické propadání – přírodní památka, součást CHKO Moravský kras. Jedovnický potok se zde propadá do 90 m hlubokého a přes 12 km dlouhého jeskynního systému, 2. nejdelšího v ČR. Součástí systému je největší vodopád v ČR (35 m), nejhlubší suchá propast (153 m) či Obří dóm. Končí známou Býčí skálou.

Zaniklá tvrz, která patřila patrně k neznámé zaniklé osadě, protože od vesnice Rudka je její poloha dost vzdálená. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována a proto než bude proveden archeologický průzkum, je možné se jen dohadovat, kdy zde tvrz stávala a jaká byla její podoba nebo historie.

Nevelké hradiště o rozloze cca 1 ha, opevněné valem (3 m) a příkopem po obvodu, na severovýchodě opevnění zdvojeno. Vnitřní plocha bez výraznějších stop. K místu chybí jakékoliv zmínky v písemných pramenech, bez nálezů. Bližší Informace může přinést jen archeologický průzkum.