Výsledky hledání míst

Nedatovaná žulová sloupková boží muka stojí při kdysi frekventované poutní cestě z Šejb do Dobré Vody. Mají barokní tvarosloví, na hladkém dříku s entazí leží jednoduše tvarovaná kaplice s mělkými nikami, dnes prázdnými. Na vrcholu mají jednoduchý kovový kříž. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Boží muka, památka lidové architektury cca z první poloviny 18. století.

Boží muka byla postavena pravděpodobně koncem 18. století, což je období (2. pol. 18. stol. – 1. pol. 19. stol.) kdy ve zdejší oblasti vznikalo v barokním a klasicistním stylu mnoho těchto drobných církevních staveb, zpravidla velmi jednoduchých, s nikami, ve kterých byly vloženy obrázky svatých.

Boží muka stojí v západní části obce Žďár. Tvoří je hranolový odstupněný podstavec se zkosenými hranami, který je spojen hranolovým dříkem s kaplicí s výklenkem. Na vršku kaplice s obrazem Panny Marie je pozlacený křížek.

Trojboká nedatovaná zděná boží muka snad z konce 18. stol. stojící u silnice do Dubu nad Moravou jsou prvně doložena na Indikační skice z roku 1838.

Žulová boží muka z roku 1662, s ocelovým, zdobně vytepaným křížem na vrcholu.

Na sakrální charakter nevýrazné stavby neznámého stáří omítnuté břízolitovou omítkou upomíná pouze ocelový kříž. Původní vzhled a členění fasády nikami lze pouze předpokládat.

Zděná čtyřboká barokní boží muka z 18. století jsou prvně doložena v I. vojenském mapování – josefském probíhajícím v letech 1764-1768 a 1780-1783. Od r. 1958 jsou spolu se smírčím křížem chráněna jako kulturní památka ČR.

Žulová barokní boží muka z 18. století mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Dle nápisu na soklu jsou snad z roku 1729. Sloup je zakončen římsou a čtyřbokou kaplicí. Na vrcholu je kamenná koule a fragment kovového (původně snad dvouramenného) křížku. Památkově chráněna od roku 1958.

Kamenná sloupková boží muka z r. 1701 stojí před jižní předsíní kostela sv. Kateřiny. Na hranolovém soklu s psaníčkovou bosáží stojí mírně soudkovitý sloup, na něm je čtyřboká kaplice završená koulí s dvouramenným kovovým křížkem. Mělké niky kaplice jsou bez ozdob. Památkově chráněná od r. 1958.

Barokní kamenná Boží muka, postavená roku 1741. Na podstavci je nápis "Léta panie 1741 nákladem Adama Havránka ke cti a chvále bozi postaveno gest".

Zděná boží muka ušlechtilých proporcí a náročnějšího architektonického řešení pocházejí z průběhu 18. – až počátku 19. století. V r. 1986 byla restaurována Karlem Janíkem z Klentnic. Stavba je kulturní památkou ČR.

Barokní žulová boží muka z roku 1756. Pilíř má patku mírně rozšířenou, zdobený je rytými rámy, datem vzniku a málo zřetelným reliéfem krucifixu. Čtyřboká lucerna je půlkruhově zakončená, s rytými rámy a kovovým, bohatě zdobeným kovaným křížkem na vrcholu. Památkově jsou chráněna od roku 1958.

Kamenná boží muka stojící u silnice ze Šejb do rakouského Harbachu. Datována na podstavci do roku 1902. Na čtyřbokém podstavci je umístěn okosený hranolový dřík, zakončený na výšku obdélnou kaplicí se štítky. Na třech stranách (kromě zadní) mělké niky se svatými obrázky. Nejsou kulturní památkou.

Pískovcová boží muka z r. 1844. Na pískovcovém stupni kvadraticky sokl. Na něj navazuje hranolový dřík a kaplička. Ve výklenku reliéf sv. Jana Nepomuckého s krucifixem. Výklenek lemuje pět hvězd. Příklad drobné sakrální architektury. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.