Výsledky hledání míst

Podhorní vrch zvaný též Podhora (847 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Tepelské vrchoviny. Vrcholová partie Podhorního vrchu je od r. 1997 chráněna jako přírodní rezervace. Předmětem ochrany jsou unikátní relikty třetihorní sopečné aktivity a skalní a lesní rostlinná společenství.

Dnes zaniklý zámek postavili Zedwitzové v polovině 18. stol. na zbytcích starší budovy. Pravděpodobně v první polovině 19. stol. byla přistavěna dvě křídla. Později budova chátrala, a kolem roku 1965 byla zbořena.

Zámek byl postaven na přelomu 16.-17.stol. jako náhrada za hrad Neuberk. Po požáru v roce 1902 byl opuštěn a postupně se změnil ve zříceninu. Dnes stojí pouze trosky obvodových zdí.

Dobře dochované terénní pozůstatky sídla na pomezí hradu a tvrze při zaniklé vsi prvně uváděné v r. 1350 jako majetek Herborta z Podhradí. V r. 1464 se uvádí tvrz jako pustá, ale patrně byla ještě utilitárně využívána. V r. 1501 bylo pusté již celé Podhradí.

Plumlovský, též podhradský mlýn na okraji Podhradského rybníka, při úpatí Zámeckého kopce. Více než 300 let starý objekt. Provoz zrušen r.1896. R.1920 zřízena malá vodní elektrárna. Dnes ubytovací zařízení.

Zaniklý vodní mlýn na místeckém náhoně v centru města pod kostelem sv. Jakuba na Antonínově náměstí. Založen někdy na přelomu 14. a 15. stol., po požáru r. 1602 přestavěn z dřevěné do zděné podoby. Na přelomu 19. a 20. stol. modernizován. Posledním mlynářům Ševčíkům zabaven a r. 1974 zbourán.

Klasicistní budova bývalé vojenské pekárny byla postavena r. 1809. Byla vestavěna do pětibokého barokního tzv. Locatelliho bastionu (Locatelli byl prvním velitelem pevnosti) z let 1659–76. Dnes je zde restaurace a galerie. Památkově chráněný objekt je ukázkou bývalého pevnostního opevnění města.

Podkova v dlažbě Karlova náměstí má připomínat podkovu, kterou údajně ztratil kůň krále Fridricha Falckého při útěku po prohrané bitvě na Bílé hoře r. 1620 přes Náchod do Slezska. O podkově se traduje, že nosí štěstí a plní přání.

Skalní útvar sloupcovitého tvaru (výška 8 m, plocha 6x2 m) připomíná skály pískovcových skalních měst, budovaný ale mnohem staršími karbonskými horninami - arkózové pískovce až slepence slánského souvrství. Výrazné projevy exogenních geologických sil. Přírodní památka od r. 1986.

Téměř zaniklý hrad. Vyst. cca v 2. pol. 13. stol. Od r. 1269 zmiň. v predikátu Jindřicha z Podmokel. R. 1468 neúspěšně obléhán křižáckým vojskem. Přešel r. 1525 na pány ze Schönreitu, před r. 1615 prodán Divišovi Markvartovi z Hrádku. Poté zpustl.

Silniční most přes řeku Vltavu nahradil starý řetězový most z r. 1848. Nový most byl postaven v l. 1938–1942 podle projektu architektů V. Janáka, J. Brebery, L. Pacholíka a ing. J. Blažka. Býval největším mostem Evropy a získal řadu ocenění. R. 1960 byl před napuštěním Orlické přehrady zpevněn.

Hradiště podle arch. nálezů z pozdní doby halštatské na podlouhlém kopci severně od vsi Podštěly o rozloze cca 3 hektary. Dochovány nevýrazné zbytky hlinitokamenného valu a základ kruhového objektu z nasucho kladeného zdiva neznámého stáří a účelu (může jít o zbytky novodobé vyhlídkové věže).

Poeziomat upozorňuje na svou hlavní funkci, reprodukce pro veřejnost. Tvořen je krytem, počítačem, zesilovačem a reproduktorovou soustavou. Nelahozeveský poesiomat mapuje životní cestu a dílo hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Vznikl díky podpoře Památníku Antonína Dvořáka a Středočeského kraje.

Pohádkový les vznikl v roce 1974, kdy Jaroslav Sekyra začal vyrábět pohádkové postavičky ze dřeva (celkem jich vytvořil cca 130). Časem zde vzniklo i bludiště, naučná stezka atp. R. 2008 začalo OS Bílina 2006 usilovat o revitalizaci místa. Roku 2011 přibylo 10 nových postaviček (sponzor spol. ČEZ).

Nad obcí Višňová se nachází jediná zabezpečená skalní vyhlídka Frýdlantska, dnes přerostlá okolními stromy. Jde o seskupení mohutných balvanů z rumburské žuly, které dříve byly považovány za pohanské obětiště. Archeologické nálezy z eneolitu.