Výsledky hledání míst

Zbytky hrádku či tvrze nejasných osudů, zřejmě ze 14. st. Na pravoúhlé ostrožně zachovány příkopy a část vnějšího valu (na východě), v jádře terénní nerovnosti po budově či věži o rozměrech 5x7 m, zřejmě hlavní obytné i obranné stavbě sídla.

Zřícenina hradu. V pís. pramenech zmiň. pouze jednou; jako místo zajetí Alberta ze Schonštejna. Brzy poté musel hrad zaniknout, neboť se více nepřipomíná. Zánik hradu přežila jen jeho kaple – současný farní kostel, opevněný novou hradbou.

Pozůstatky vsi vzniklé za vlády Přemysla Otakara II. západně od Slavonic. Na tomtéž místě zřejmě o století dříve zanikla slovanská osada. Pfaffenschlag vypálili husité, nikdy nebyl obnoven. Objeven 1958 a v následujících letech vykopán.

V letech 1690 –1695 nedaleko starovodského poutního kostela vystavěna kolej řádu piaristů. V padesátých letech 20. stol. po vystěhování zdejších obyvatel a začlenění do vojenského prostoru Libavá klášter zbourán.

Zřícenina selské usedlosti na skalním ostrohu v jižní části náhorní plošiny Hrada. Doložen roku 1554 jako samota Hrada. Od roku 1716 usedlost vlastnil rod Píčů. Roku 1952 byl poslední hospodář z rodu Píčů, Vladimír, rozkulačen a statek zanikl.

Barokní sousoší Piety z roku 1735 u silnice do Moravičan bylo opraveno v polovině 19. století nákladem Rosalie Pluskalové. Ta financovala i zřízení volné kopie na opačném konci městečka, u silnice na Bouzov.

Barokní lidová práce z pol. 18. stol. na odbočce ze silnice II/258 do vsi. Na hranolovém soklu s reliéfy sv. Anny, Nejsvětější Trojice a sv. Františka z Assisi titulní plastika. Roku 1998 originál přenesen do kostela sv. Václava a nahrazen kopií.

Výklenková Pietscheho kaplička stojí na břehu Markvartického rybníka. Pochází asi z konce 18. stol. Bíle omítnutá stavba na obdélném půdorysu. Na čelní straně obloukový vstupní otvor uzavřený mříží. V interiéru výklenek s barevným reliéfem Panny Marie. Kaplička se nachází v dobrém a udržovaném stavu.

Hrad byl založen v 2. pol. 14. stol. Zajíci z Hazmburka. V roce 1422 byl obsazen husity a krátce nato byl poškozen či úplně zničen. Zbyla jáma sklepení, pozůstatky zdí a základního zdiva.

Pilařský rybník byl založen pravděpodobně v 18. století spolu s dalšími rybníky, aby zásoboval vodou litvínovskou manufakturu, později přestavěnou na mlýn. Po zboření mlýna byl rybník bez využití, v l. 1968-70 dno a břehy zpevněny betonem. Dnes jeho rozvoj blokuje stavební úřad a je proto vypuštěn.

Skutečný pramen říčky Pilávky s kamennou sochou stejnojmenné víly, ke které se váže místní pověst. Socha pochází zřejmě z 50. let 20. stol.

Trojboký pískovcový pilíř na dvoupatrovem soklu s balustrádou a sochami sv. Jana Nepomuckého, sv. Donáta a sv. Floriána, završený kovovým Božím okem. Postaven v Kralupech r. 1726 nákladem kralupských obyvatel, autorství přisouzeno J. A. Dietzovi. R. 1974 přenesen do Libědic, r. 2012 do Málkova.

Rokokově zdobený pilíř se sousoším Nejsvětější Trojice z konce 18. století. Stojí u silnice ze vsi Lázy do Chornice. Ikonograficky představuje tzv. Trůn milosti. Datum na podstavci vlivem koroze povrchu nečitelný.

Pilíř s reliéfem 14 svatých pomocníků vytvořil r. 1886 sochař Johann Watzek na objednávku Genovefy, vdovy po sedlákovi F. Treutlerovi. Památka postupně velmi zchátrala. V l. 2011-2012 byla obcí zadána její rekonstrukce (BcA Pavla Szabová), a dne 28.9.2012 bylo opravené památce slavnostně požehnáno.