Výsledky hledání míst

Poměrně nízká nedatovaná boží muka. Typově odpovídají obdobným památkám v okolí z 19. či 20. století. Jsou žulová, mírně širší sokl je dnes téměř pod úrovní terénu. Dřík je čtyřboký, kaplice jen mírně rozšířená, s mělkými nikami. Kovový kříž na vrcholu má nezvyklý tvar. Nejsou památkově chráněná.

Historicky velmi cenná pozdně gotická boží muka z počátku 16. století patří do souboru drobných sakrálních staveb v okolí Netolic (Babice, Mahouš, Podeřiště). Jsou dávána do souvislosti s morovou epidemií z roku 1521, byla vztyčena jako prosba za odvrácení nemoci či jako poděkování za záchranu.

Neobvykle řešená renesanční boží muka. Válcový pilíř s oblým vrcholem z lomového kamene, na vrcholu s kamennou kaplicí s reliéfem Ježíše Krista. Netypický příklad drobné lidové architektury datované do roku 1575. Památkově chráněná.

Torzo barokních kamenných božích muk, které dal zhotovit Řehoř Ridler r. 1679. Původně byla vysoká 4,3 metrů, na dochovaném soklu byl sloup s kaplicí završenou kamenným křížkem jetelového tvaru. V nikách kapličky byly následující obrázky: ukřižování, orant, Kristus u sloupu a sv. Veronika s rouškou.

Pozdně barokní boží muka ve formě hranolového pilíře s kapličkou s nikami a se stanovou stříškou s křížem. Na zadní ploché straně kapličky datace ve štuku - 1834. Patří do souboru božích muk a kapliček provázejících poutní cesty směrem k poutnímu místu Kájov.

Boží muka stojí v západní části obce Žďár. Tvoří je hranolový odstupněný podstavec se zkosenými hranami, který je spojen hranolovým dříkem s kaplicí s výklenkem. Na vršku kaplice s obrazem Panny Marie je pozlacený křížek.

Pozdně gotická kamenná pilířová boží muka. Ze soklu vyrůstá bílý oktogonální pilíř ukončený čtvercovou hlavicí. Ukončen komolou jehlancovou stříškou a rytým letopočtem 1609. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1963.

Boží muka u Krakovce jsou drobnou sakrální lidovou stavbou snad z poloviny 19. století s dožívající trojbokou barokní dispozicí. Stavba je kulturní památkou ČR.

Kaple v dnes zaniklé obci Kropšlák je uváděná na mapě stabilního katastru z roku 1826. Po 2. sv. válce chátrala, až byla kolem roku 2013 téměř rozebrána a zanikla. V letech 2020 - 2021 ji obnovil spolek "Drobné památky nejjižnějších Čech". Obnovená kaple byla slavnostně posvěcena dne 22.5.2022.

Nízká kamenná pilířková nedatovaná boží muka, dle vzhledu asi z konce 19. či začátku 20. stol. Podstavec mají stejně široký jako dřík, dřík a kaplice jsou vytesány z jednoho kusu žuly. V mělkých obdélných nikách jsou moderní obrázky. Na vrcholu je dvouramenný kovový kříž. Nejsou památkově chráněná.

Žulová boží muka pozdně gotického typu z 16. století, náležející k trhovosvinenskému souboru. Mají okosený čtyřboký dřík a kaplici s mělkou nikou. V nice je novodobý obrázek, na vrcholu nový jednoramenný kovový kříž. Na patě dříku je vyryt rok opravy 1818. Boží muka nejsou památkově chráněna.

Barokní boží muka byla vytvořena roku 1746. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Boží muka jsou vyrobena z pískovce - kulatý sloup stojící na podstavci nese kaplici s reliéfem Ukřižování a dalšími reliéfy.

Barokní, třikrát odstupňovaná pilířová boží muka z 18. století jsou postavena ze smíšeného zdiva. Štíhlý a vysoký dřík má dvě řady mělkých obdélných nik, dnes prázdných. Kaplice je ze tří stran otevřená, je prázdná a kryta sedlovou stříškou z prejzů. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958.

Štíhlá pilířková žulová boží muka z r. 1912 stojí při kdysi frekventované poutní cestě z Šejb do Dobré Vody. V mělké nice mají obrázek Panny Marie Sedmibolestné. Jejich tvar a materiál je typický pro památky tohoto druhu z 19. a 20. stol. v této části jižních Čech. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Archaická kamenná sloupková boží muka byla postavena v roce 1630 na paměť morové nákazy. Mimořádná ukázka božích muk s přežívajícím pozdně gotickým tvaroslovím. Umístěním v otevřené návsi plní urbanistickou funkci pro náves i intravilán celé obce. Památkově chráněná.