Výsledky hledání míst

Zbytky zdiva tvrze, která nahradila dřívější hrad. První zmínka z r. 1353. Zanikla za uherských válek při vpádu Matyáše Korvína r. 1468. Od r. 1490 se uvádí jako pustá.

Nepatrné terénní zbytky nevelkého hrádku - val, příkopy, část základového zdiva. Vznikl snad okolo poloviny 13. st. Nedochovaly se žádné písemné zmínky.

Pozůstatky mostu jsou k vidění na zastávce metra Můstek. Most byl postaven v 1. pol. 15. století a vedl přes – dnes již dávno zasypaný – příkop opevnění Starého Města, které bylo zbudováno v 2. pol. 13. století.

Unikátní klenutý kamenný můstek se zděnou kapličkou. Svými rozměry se můstek blíží propustku. Při cestě k Hornímu Žďáru stojí barokní výklenková kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1762. Od r. 1958 patří můstek s kapličkou mezi chráněné památky ČR.

Pozůstatky tvrze, která existovala od 14. do závěru 15. století. Zachoval se zejména šíjový příkop a val, část tvrziště zanikla při stavbě železnice.

Původně důstojnické kasino. Po r. 1948 zestátněno, v budově sídlila Lidová škola umění. R. 1968 zabráno okupační sovětskou armádou a přeměněno na Muzeum bojové slávy. Od r. 1990 slouží jako Základní umělecká škola. Jednopatrová šestiosá budova. Muzeum zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1987.

Muzeum je umístěno v domě, kde za protektorátu bydlela rodina Popperů. Jsou zde vystaveny předměty a dokumenty spjaté se životem spisovatele. Malá část expozice je věnována historii Buštěhradu.

Čedičový vrch Mužský 5 km východně od Mnichova Hradiště, dominující Českému ráji. Od pomníku prusko-rakouských bojů z r. 1866 na vrcholu je krásný kruhový rozhled.

Dobře dochované rozlehlé tvrziště ze 14. století a zbytky zaniklé vesnice v lese nedaleko Rokycan. Ves i tvrz zanikly – dle archeologického průzkumu – v 15. století požárem.

Skromné zbytky blatného hradu pánů z Kostomlat, který vznikl během 2. pol. 13. stol., hrad byl postaven částečně z cihel. Zanikl někdy před r. 1561.

Zřícenina hradu. Vybudován v 2. pol. 13. stol. písecko-zvíkovskou stavební hutí pro Přemysla Otakara II. Poprvé zmiň. r. 1273, když zde král vydal listinu. Měl být stavbou reprezentačně prestižního charakteru. Po smrti krále r. 1278 ponechán osudu.

Vyhlídka Myší skála je jedna z nejznámějších vyhlídek na Kamenického stezce v Pojizeří. Zpřístupněna byla Klubem českých turistů 26. září 1926. Místo bývá také nazýváno Mniší skálou, Myškovou skálou a nebo jednoduše Míšek podle staré místní legendy.

Zaniklý hrad, podle arch. nálezů lze datovat do 14. / 15. stol. Výlučně z umístění hradu v terénu (žádné zmínky v pramenech) lze soudit, že šlo o předchůdce nedalekého hradu Hukvaldy, či pravděpodobněji o jeho předsunutou strážní tvrz.

Zaniklá tvrz, prvně zmíněna r. 1371 kdy ji vlastnil Mikuláš z Myšlína a z Kolovrat. Poté nastalo časté střídání majitelů, za Kostků z Postupic se r. 1465 Myšlín dokonce zmiňuje jako hrad. V 16. stol. byl Myšlín připojen ke Komornímu Hrádku a tvrz nevyužívaná zanikla. R. 1547 se uvádí jako pustá.

Areál bývalé myslivny tvoří již jen torza přízemních budov. Jednalo se o klasicistní stavby z počátku 19. století. Bývalá myslivna je velmi zpustlá a pomalu zarůstá křovinami. Budovy se mění ve zříceninu.