Výsledky hledání míst

Městské hradby ve tvaru pětiúhelníka jsou tvořeny kamennou zdí a jsou téměř celé dochovány. Původní cimbuří je dnes zazděno. Do města se vstupovalo dvěma branami, které se nedochovaly.

Zbytky skromných městských hradeb v ulici Podvalí vystavěných za Štemberků či Pernštejnů. Ze tří bran se nedochovala žádná. Roku 1643 město vypleněno Švédy.

Zbytky opevnění, se zachovalou baštou ze 14. a 15.století.

Přerovské městské hradby tzv. Horního města byly vybudovány ve druhé polovině 15. století rodem Pernštejnů. V současné době procházejí nákladnou rekonstrukcí. Dochovány úseky především na severu, východě a částečně na jihu.

Opevnění Telče vzniklo po vysazení města v polovině 14. století v návaznosti na hrad. Významné úpravy na přelomu 16. a 17. století, od poloviny 18. století postupně zanikalo. Dochovány části obou bran a dlouhé úseky zdí s obrannými prvky.

Po vzniku kupecké osady byl ohrazen jen areál mariánského kostela. Před rokem 1366 vzniklo opevnění města. V I. polovině 16. století opevnění doplnila parkánová zeď s baštami. Od konce 17. století postupně opevnění upadalo, částečně zaniklo.

Městské opevnění se skládá z hradebních zdí, uzavírajících půdorys města kolem historického centra. Zděné převážně z lomového kamene, v některých místech dozděné cihlami. Za klášterem jsou téměř rozbořené. Součástí hradeb bývala i Městská věž. Hradby jsou v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Opevnění města existovalo již v polovině 14. století. Dochovaná hradba má místy výšku 4–5 m, nikde však není zachovaná původní výška a cimbuří. Jednoduchá hradební zeď byla ve 2. pol. 15. století zesílena parkánovou zdí s baštami, bašta s klíčovými střílnami se dochovala v jihozápadním úseku.

První hradby získaly Klatovy v době svého založení kol. r. 1260. Nejstarší zachované části pochází z poč. 14. století. V 15. století byla doplněna vnější hradba s baštami a dalším příkopem. Souvislé úseky hradby se dochovaly v ulicích Tyršova a Plzeňská, okrouhlé věže v ul. Václavská a Komenského.

Vodňany byly založeny za vlády Přemysla Otakara II. Město bylo zřejmě opevněno od počátku, zachovalé části hradeb však pocházejí až z doby po povýšení na královské město kolem roku 1400. Okruh se dvěma až třemi pásy hradeb se zachoval i s řadou hranolových bašt, zanikly všechny čtyři brány.

Městské opevnění dal vybudovat kolem r. 1500 Jan Černčický z Kácova. Místy až šestimetrové hradby byly doplněny pěti baštami se střílnami. Součástí byly věž Zázvorka a od r. 1532 pětiboká dělová bašta. Vstup do města byl možný dvěma branami, Krajskou (zbořena r. 1874) a Horskou (zbořena r. 1905).

Opevnění pochází z poč. 16. stol. Původně tvořeno příkopem a vnější a vnitřní hradební zdí. V hradbách jedenáct bašt a městské brány. Opevnění zaniklo v 19. stol. Zachovány fragmenty zdí a tři bašty. Jedna bašta opravena.

Královské město r. 1227 založil Přemysl Otakar I. a dal jej opevnit hradbami. Ty jsou připomínány r. 1237. Měly dva pásy zdi z lomového kamene, příkop, 2 hlavní brány a několik branek. V 15. a 16. stol. byly doplněny o bašty. U Malé branky je zazděna pozdně gotická poloplastika zvaná Kamenná panna.

Městské opevnění ve Vysokém Mýtě převážně ze 14. století se zachovalo v poměrně dlouhých úsecích na dvou stranách města. Zachovány zůstaly i dvě hradební věže. Kolem hradeb se nacházejí parky. V jedné z hradebních zdí jsou vsazeny pamětní desky.

Město nad brodem přes řeku Olšavu sloužilo od počátku jako pomezní pevnost na hranici Moravy a Uherska. Ve 13. století bylo opatřeno hradební zdí a čtyřmi branami. Zbytky zdi se dochovaly na jihu a severu, z městských bran se dochovala jediná, která dnes slouží jako vstup do Muzea J. A. Komenského.