Výsledky hledání míst

Pískovcový raně barokní mariánský sloup je umístěn přibližně uprostřed Valdštejnského náměstí. Pochází z roku 1702; sochy andělů z konce 18. století (1795); opraven v roce 1844. Dílo neznámého místního autora (snad J. Čapek). Památkově chráněný.

Mariánský morový sloup v průsečíku vstupu do náměstí od severu a slavnostní brány k zámku. Barokní práce vídeňského sochaře Mathiase Gunsta z roku 1680, sochy z druhé čtvrtiny 18. století. Vznikl na upomínku morových epidemií a útrap, které potkaly město během 17. století. Památkově chráněný.

Mariánský sloup ve vrcholně barokním stylu byl postaven jako poděkování za za přežití morové rány, která zasáhla město r. 1714. Sloup byl dokončen r. 1720. Za autora je označován Michael Kössler nebo Jan V. Sturmer. Opravy sloupu v l. 1911, 1931, 1958 a 1994–96. Od r. 1958 je chráněnou památkou ČR.

Měřítkem drobný sloup se sochou Immaculaty stojící na srpku měsíce stojí zřejmě od 18. století na severní návsi (křižovatce cest do Jítravy a k rozcestí Trávník). Zřejmě se jedná o dílo místního umělce. Sloup byl nedávno opraven.

Replika sloupu, který nechal v roce 1650 postavit Ferdinand III. jako poděkování Panně Marii za úspěšnou obranu Prahy před švédskými vojsky roku 1648. Sloup byl jako symbol monarchie a rekatolizace 3. 11.1918 davem stržen. Replika byla postavena v půli roku 2020, kopii díla vytvořil Petr Váňa.

Barokní votivní sloup se sochou Panny Marie byl postaven roku 1681 jako poděkování za odvrácení morové epidemie v roce 1680. Stojí na třístupňovém podstavci, na prostředním stupni bývala čtveřice soch, pravděpodobně zemských patronů, jejich podoba se však nedochovala. Památkově chráněn or roku 1958.

Ukázka kamenické práce místního původu. Pochází z roku 1674. Toskánský sloup vysoký asi 4 m. Sloup tesaný z pískovce, zakončen toskánskou hlavicí, dole patkou. Na podstavci stojí drobná plastika P. Marie s Ježíškem na levé ruce. Sloup památkově chráněn od r. 1967.

Sloup se sochou Panny Marie je kamenosochařskou prací z 2. poloviny 19. století. Sloup je památkou místního významu.

Mariánský sloup vybudoval roku 1676 jeden z předních sochařů své doby Michael Zürn. V roce 1715 byl kvalitní barokní sloup s podstavcem, sochami andělů a Immaculatou ohrazen balustrádou se sochami svatých Benedikta, Karla Boromejského, Rocha a Šebestiána.

Mariánský sloup z r. 1761 postavil soukenický cechmistr Tobiáš Tomaštík. Mírně podživotní sochy svatého Floriána, Vendelína, Tekly a archanděla Rafaela. Na čtyřhranném sloupu stojí pozlacená korunovaná socha Panny Marie s Ježíškem. Součást městské památkové zóny.

Barokní sloup z roku 1788. Na vrcholu stojí socha Panny Marie, po stranách svatí Jan Nepomucký a Vavřinec. Na podstavci sloupu znak Pachtů z Rájova, kterým v době vzniku sloupu Chcebuz patřila.

Na místě původní sochy sv. Václava ve středu náměstí postaven 1682 mariánský sloup, doplněný r. 1764 čtyřmi sochami světců, kolem balustráda s reliéfy českých patronů z r. 1882 v nárožích. Sochy nahrazeny kopiemi, ostatní části vyčištěny.

Mariánský sloup z roku 1781 od L. Huebera z Českých Budějovic v těžišti Masarykova náměstí. Na podstavci sochy sv. Alžběty, Josefa a Vojtěcha, reliéfy sv. Floriána a Jana Nepomuckého. Na vrcholu trojbokého obelisku socha Immaculaty.

Mariánský sloup ve středu lomnického náměstí byl postaven 1710. Autor architektonického řešení ani sochařské výzdoby není znám. Opravy 1852 (J. Břenek, snad i doplnění), 1915 a koncem 90. let 20. století. Významná ukázka dynamického barokního sochařství.

Sloup stojí uprostřed zdevastovaného náměstí 1. máje. Možnost bezplatného parkování, od autobusového nádraží asi 100 m jižně, od železniční stanice asi 500 m východně.