Výsledky hledání míst

Lípa velkolistá - Hadí královna byla vyhlášena památným stromem v roce 1998. Je to největší strom v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a širokém okolí, obvod kmene je přes 900 cm, výška 25 m, stáří asi 500 let.

Torzo lípy u Spáleného mlýna, kde roku 1805 došlo k dohodě mezi Napoleonem a Františkem I. o ukončení války.

Památník v podobě mohyly byl postaven roku 1881 na památku bitvy u Lipan na návrší nedaleko stejnojmenné obce. Bitva se konala 30. 5. 1434 a její výsledek znamenal faktický konec husitských válek. V bitvě zahynul i kněz Prokop Holý.

Zaniklá tvrz, jejíž založení není písemně doloženo, ale podle nálezů z tvrziště to mohlo být zřejmě ve 14. století. Tvrz byla opuštěna ihned po připojení k Brumovu začátkem 15. století. Dnes louka s nepatrným, ale rozeznatelným vyvýšeným jádrem.

V obci Lipňany stávala tvrz neznámé podoby a místa. Snad postavena již koncem 13. stol. místními vladyky. V roce 1373 prodána Kuníkem z Drahotuš klášteru sv. Kateřiny v Olomouci. V jejich držení zaniká.

Zaniklá tvrz. V písemných pramenech o ní není zmínka, ves Lipňany se zmiňuje r. 1366. Do r. 1455, kdy byla připojena ke Slavěticím, byla samostatným zbožím. Archeol. nálezy datují život na tvrzi do období 13.–1. pol. 14. stol. Vesnice byla opuštěna v l. 1493–1503 v důsledku česko-uherských válek.

Téměř zaniklé tvrziště nedaleko Přelouče. Tvrziště pravděpodobně ze 14. století, po kterém zbyla terénní vlna a částečně i zbytky ve sklepech stavení čp. 1. Tvrz byla opuštěna mezi lety 1509–1544.

Zaniklý renesanční zámek byl postaven patrně po r. 1566 Janem ze Šlejnic. Po stavbě nového zámku v l. 1737-39, který dal postavit Leopold Antonín Salm-Reifferscheid, byl starý zámek upraven na byty, sýpku a pivovar. Po 2 sv. válce postupně zcela zchátral, zanikl při demolici v 70. l. 20. stol.

Liptaňský bludný balvan byl vyhlášen přírodní památkou v r. 1966. Tento bludný balvan přinesl ledovec v období sálského zalednění před 170–230 tisíci lety. Patří mezi největší bludné balvany v ČR, jeho hmotnost činí téměř 4 700 kg. Je to největší bludný balvan nalezený na Osoblažsku

Na vrchu Lísek stávalo středověké panské sídlo, tvrz či snad malý hrad. Naposledy je toto sídlo připomínáno těsně před třicetiletou válkou, v roce 1618. V 80. letech 20. století byly jeho pozůstatky, valy a příkopy kruhového tvaru, zlikvidovány. Dnes zde již nejsou žádné terénní náznaky.

Zalesněný vrch Líska se tyčí do výšky 534 m nad mořem severně od Libčevsi. Keramické fragmenty, nalezené na úzkém, podlouhlém a nehostinném vrcholu nasvědčují o nějaké formě užívání již v pravěku. To možná mělo souvislost s nedalekým hradištěm u Měrunic.

Skupina vyhlídkových konstrukcí na vrchu Stráž u Rokytnice nad Jizerou zbudována v letech 2020-2021 podle plánů libereckého ateliéru Mjölk. Parametrům rozhledny odpovídá nejvyšší vyhlídka Horník na západním okraji hřebenu. Výhledy na hřebeny Krkonoš.

Zaniklý hrádek. Vybudován v období 2. pol. 14. stol. – zač. 15. stol. Před r. 1450 byl patrně alodním (tj. svobodným) statkem v držení neznámého vlastníka.

Terenní pozůstatky tvrze (či hrádku) na kopci Hradiště nedaleko obce Lísky lze zřejmě ztotožnit s tvrzí, která je zmiňována v roce 1521 v souvislosti s jejím prodejem, zanedlouho poté zboží připojeno k Litenčicím – objekt postupně zaniká.

Hrad byl vystavěn na přelomu 13. a 14. století, poprvé se připomíná roku 1353. V 15. století třikrát dobyt, poté zpustl. Ve 20. století byla odtěžena lomem část jádra. Zachoval se mohutný valový systém a zbytky zdiva.