Výsledky hledání míst

Dnes zcela zaniklý zámek i se dvorem vybudovala olomoucká kapitula kolem roku 1700. Po znárodnění v roce 1948 sloužil dvůr i se zámkem jako školní statek zemědělského učiliště. Dvůr postupně chátral, až byla větší část budov včetně zámku v polovině 80. let 20. století zbořena a postaven dvůr nový.

Barokní zámek vzniklý přestavbou tvrze postavené Jiřím Hášou z Újezda před r. 1577, kdy je poprvé zmiňována. Statek je do r. 1625 majetkem města Kutné Hory, ale za účast na stavovském povstání je zabaven, stává se majetkem kutnohorské jezuitské koleje, která nechává tvrz přestavět na malý zámek.

Zaniklá tvrz, postavená patrně ve 14. stol. R. 1390 se zmiňuje Kateřina, vdovy po Janu z Křešic. R. 1391 v majetku Ondřeje Vidláka. R. 1543 se prvně zmiňuje samotná tvrz, v té době pustá. R. 1578 byla obnovena pány z Říčan. V obd. třicetileté války byla zničena. V 18. stol. tu byla postavena sýpka.

Pozůstatky vodního tvrziště v rozlehlém polesí Kersko. Tvrz byla patrně založena některým z manů poděbradského hradu. Tvrz a její okolí bylo vypleněno v r. 1420 vojskem císaře Zikmunda.

Zaniklý jednodílný hrad byl postaven na trojúhelné pískovcové ostrožně, od severozápadu jej chránil šíjový příkop. Dochovány jsou příkopy, nevýrazný val a terénní deprese - snad pozůstatky budov. Archeologické nálezy dokládají existenci ve 14. st.

Hrad vybudován počátkem 14. stol. V r. 1365 byl majitelem Vlk z Dobrotic, po jeho smrti byl prodán Ctiboru z Cimburka, jeho rod držel hrad až do r. 1437. Koncem 70. let 15. stol. rozbořila hrad vojska uherského krále Matyáše, nebyl již obnoven.

Opuštěný lom v křídovém masivu. V lomové stěně lze najít množství druhohorních zkamenělin organismů, které žily v mělkém teplém moři před 63 - 97 miliony let. Lom postupně vyplňuje místní skládka.

Hrádek ze 14. st na malé ostrožně z vých. chráněné příkopem, byl majetkem pánů z Dornštejna. Poté jej vlastnil do r. 1418 Jindřich Kolman z Křikavy. Koncem 15. st. byl již pustý. Dnes zbyly zříceniny hranolové věže a několik zdí.

Jezero Kristýna vzniklo severozápadně od Hrádku nad Nisou při německé hranici zatopením bývalého lignitového dolu spodní vodou. Při rozloze cca 14 ha a hloubce 28 m využíváno především k rekreaci. Na březích jsou pláže a kempy.

Dřevěná rozhledna postavená roku 2004 z iniciativy mikroregionu Porta.

Zajímavě řešený kříž plasticky ztvárněný na podkladové desce, krytý malou stříškou; na hranolovém podstavci. Ve spodní části podstavce datování - 1843. Stojí na rozcestí a je volně přístupný.

Na nízkém soklu stojí dvakrát odstupňovaný hranolový podstavec s profilovanou římsou, na kterém je umístěn vysoký hodnotný železný kříž s korpusem Ježíše Krista. V horní části podstavce je nápis. Kříž stojí u cesty na konci vsi naproti výklenkové kapli.

Železný kříž na několikrát odstupňovaném kamenném podstavci. Vyznačen na mapě z roku 1825. Postavili jej Jan a Františka Všetečkovi z Vícenic ke cti a chvále boží. Stojí na kraji pole v půli cesty mezi Náměští a Vícenicemi.

Příkazy jsou obec nedaleko Olomouce. Kříž je kamenosochařská práce z 2. pol. 18. stol. Soubor dokládá dobové náboženské cítění. Kamenný kříž doplněn vysokou ohradní zdí. Na hranolovitém soklu nízký podstavec s letopočtem 1772. Ve vrcholu kříže kamenný Kristus. V seznamu kulturních památek od r. 1964.

První zmínka o Mezici z roku 1351. Kříž pochází z roku 1894. Na částech sloupu liturgické nápisy k oslavě svatého Kříže a Ježíše Krista. Na další části soška Panny Marie. Z malého cimbuří vyrůstá kříž s ukřižovaným Ježíšem Kristem. U země kříž ohraničen kovovým plůtkem.