Výsledky hledání míst

Areál repliky románsko-gotického, barokně upraveného kostelíka, postaveného z fragmentů původní stavby ve vsi Červená, jejíž zbytky jsou dnes pod hladinou Orlické přehrady. Původní stavbu z 12. století nechala postavit zřejmě paní Zdislava, matka Jiřího z Milevska kolem roku 1190.

Kostelík datovaný do přelomu 13. a 14. století, vzhledem k poloze na tehdejší sídelní periferii působící značně archaicky. Součást areálu se hřbitovem a hranolovou zvonicí s bedněným patrem.

Zdevastovaný kostel v Přílezech pochází zřejmě z poloviny 13. stol. Původně pozdně románský, barokní úprava (okna, vnitřní výmalba, zařízení). Po roce 1945 zpustl, vnitřní zařízení zničeno. Obklopuje ho nefunkční hřbitov, západně od něj kamenná boží muka.

Původní raně gotický farní kostel z pol. 13. stol. zpustošen vojsky dvou křížových výprav i husity. V l. 1555-1624 luteránský, od r. 1624 katolický. V l. 1778-81 nahrazen pozdně barokním jednolodním kostelem. Po r. 1945 přestal být užíván a sloužil jako vojenský sklad. V 60. l. po požáru stržen.

Kostel sv. Bartoloměje postaven v letech 1938-1939 na základech původní kaple ze 16. stol. podle plánů architekta Klaudia Madelmayera.

Původně menší gotický kostel v Bohuslavicích je prvně zmiňován r. 1386. V r. 1714 byl barokně přestavěn a rozšířen. Věž byla přistavěna r. 1768. Vedle kostela stojí budova fary.

Chrám sv. Benedikta v místech, kde se slovo Boží kázalo nejméně od 11. století. Dnešní kostel byl postaven v roce 1901 jako náhrada staršího, který byl o rok dříve stržen. Na vině tehdy byly četné trhliny zdiva. Nový kostel byl posvěcen 27.4.1902 olomouckým arcibiskupem Theodorem Kohnem.

Barokní kostel v Řisutech u Libčevsi nahradil počátkem 18. století původní gotickou stavbu. Po roce 1945 zpustl a byl vyrabován. Na postupujícím rozpadu nic nezměnilo ani odstranění stromů z vrcholu věže a redukce vegetace na okolním bývalém hřbitově.

Jednoduchý barokní kostel postaven neznámým architektem v letech 1732–3 pro tepelské premonstráty. V červnu 1957 po zásahu bleskem vyhořel, dnes opravován občanským sdružením Cesta z města.

Dnes již zaniklý, sedmiboký kostel sv. Blažeje, stával v prostorách Blažejského náměstí v Olomouci. Vznik se datuje k r. 1063, původně snad jako kupecký dvůr. První písemná zpráva z r. 1299. Stavba zanikla demolicí v roce 1839.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje Církve československé husitské v Pěnčíně byl postaven roku 1934. Jeho zvláštností je spojení s rodinným domem a poměrně prostý vzhled. Špici kostelní věže zdobí kalich.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v byzantském slohu z let 1877 až 1884 stojící na základech starší stavby.

Jednolodní, podélná gotická stavba s trojúhelným štítem odsazeným obdélným závěrem a čtvercovou osově umístěnou sakristií, přest. renesančně r. 1550, barokně r. 1761. Další úpravy v l. 1896 a 1957. Při kostele barokní hranolová zvonice z r. 1687.

Moderní kostel v sídlištní zástavbě. Má tvar elipsy a vedlejší věže (zvonice). Z českých tvůrců se na něm podíleli architekt Marek Štěpán a malíř Jakub Špaňhel. Interiér je dřevěný a vápencový. Výstavba z let 2004-2007.

Barokní kostel sv. Ducha v Neprobylicích byl postaven r. 1741 na návrší severně nad obcí náhradou za zchátralou svatyni téhož zasvěcení. V současnosti má sice zachovalý exteriér, ale vnitřek je zchátralý a zcela bez zařízení. Objekt je volně přístupný.