Výsledky hledání míst

Zaniklý hrad zmiňovaný spoře již jako pustý (r. 1497 Kepkův pustý kopeček, r. 1531 a 1543 Hrad pustý Kunůvský). K r. 1468 je zánik hradu i s vesnicí Konůvky spojován s tažením vojsk Matyáše Korvína.

Kerhartice, prvně zmiňované v r. 1397, zanikly v důsledku odsunu původního německého obyvatelstva po 2. světové válce a z důvodu výstavby vodní nádrže Kružberk. Dodnes zůstal zchátralý průmyslový objekt, opuštěná budova lihovaru, dva domy, základy kostela a mnoha dalších stavení ukrytých v lese.

Zbytky zdí kapličky, postavené německým sedlákem Killerem (přezdívaný Krenes). Rok postavení kaple není znám, ale jistě existovala r. 1892. Po odsunu něm. obyvatelstva z oblasti chátrala, pobořena v 60. či 70. letech 20. stol. V současnosti Spolek archaických nadšenců o.s. pracuje na obnovení kaple.

Budova z r. 1931, v l. 2000–2001 zrekonstruována včetně vnitřního vybavení. Kromě promítání se zde konají koncerty, výstavy či divadelní představení. 12. 6. 2010 odhalena na balkoně budovy kina Jas socha Jára Cimrman v mlze výtvarníka P. Šuty. Kino bylo při té příležitosti pojmenováno po Cimrmanovi.

Nejstarší zpráva o hradu je z r.1331, kdy jej koupil plzeňský měšťan Konrád z Dobřan. Šlo o stavení se zaoblenými rohy a střílnovými čtvercovými okny ve 2 zachovaných podlažích. V 16. st. byl již pustý. Dnes zbyla pouze zřícenina, hradby zmizely.

Jeskyně na levém břehu Liběchovky, ve které sochař V. Levý vytesal v pol. 19. stol. sochy zvířat z bajky F. M. Klácela, husitské hrdiny a trpaslíky.

V místech staré školy měla stávat tvrz. Písemně není prokázána, ale pověsti a pomístní jména opevněné sídlo neznámých dějin potvrzují. Víc by mohl přinést archeologický výzkum místa, které od svého vzniku neslo jméno Roma - Řím a bývalo lénem olomoucké kapituly. Ves prvně zmíněna v r. 1320.

Pravděpodobné místo zaniklé tvrze, v místě domů č.p.4 a 5

Trosky dřevěného větrného mlýna čtvercového půdorysu z roku 1829 v sadu nad obcí Kladníky.

Zbytky tvrze z 15. stol. dochované na malém ostrůvku v podmáčené louce zámeckého parku, romanticky upravené v 19. stol. do siluet zámeckého pána a paní.

Kladský rybník založil r. 1501 Jan Pluh z Rabštejna k zásobování cínových dolů vodou prostřednictvím tzv. Dlouhé stoky, která z něj vytéká. Leží v nadmořské výšce 815 m a má rozlohu 9 ha. Dlouhá stoka o délce 24 km vznikla v letech 1531-1536. Okolí tvoří národní přírodní rezervace Kladské rašeliny.

Skalní hrad, dle archeologického výzkumu na místě pravěkého hradiště. Ve středověku (cca 13. stol.) zde zřízen strážní hrad, upravovaný v 30. letech 15. stol., brzy poté opuštěn. Využit za husitských válek. Zřícenina poškozena odlámáním skal.

První písemná zmínka o obci z roku 1273. Ze Zvole pochází šlechtický rod, vladykové Zvolští ze Zvole. Klasicistní kříž stojí na návsi. Kamenická práce z roku 1796 s prvky lidového baroka.

Pozůstatky opevnění naznačují, že na vrchu Babylon stával (nebo byl přinejmenším budován – nedokončený příkop) na poč. 15. stol. hrádek nebo tvrz. K místu se může vztahovat zmínka z r. 1367 o Mařanovi z Klášteřce, či o loupež. hrádku Kláštenec (A. Sedláček). Není ovšem jisté, zda šlo o toto místo.

Klášter augustiniánů eremitů založený ve 13. století. Kolem roku 1550 klášter definitivně opuštěn. Zachovaly se pouze zbytky původně zřejmě raně gotického jednolodního kostela, který po roce 1484 prošel pozdně gotickou přestavbou.