Výsledky hledání míst

Poutní místo "U Kněžny" je kaplička z roku 1919, kterou nechala postavit Františka Vošická z Petrovy Lhoty. Vedle kapličky vyvěrá studánka, jejíž voda podle pověsti uzdravila slepou kněžnu.

Kaplička v lidovém stylu vznikla r.1920 nedaleko říčky Romže v oblasti zv. Bělecký. Nad střechou se nachází malý zvon.

Žulové skalní útvary – geologická i historická zajímavost poblíž Lubence u silnice I/6, spojující Prahu s Karlovými Vary. Cvičební horolezecký terén. Na skalnatém temeni znatelný kruhový příkop, patrně pozůstatek po strážišti zdejší obchodní stezky.

Roku 2021 došlo k rozsáhlejší opravě křížku. Celý povrch byl pokryt spádovými nečistotami a biomikroorganismy. Práce provedl restaurátor Pavel Kytka. Doplnil závažné destrukce a poškození. V poslední fázi opravy povrch pomníku ošetřen konzervačním přípravkem. Na vrchol doplněna replika kamenného křížku.

Zaniklý hrad snad ze 13. století. První a jediná písemná zmínka z roku 1336 jej spojuje s Kunátem z Karle. Švédská legenda uvádí, že r. 1374 loupeživý ryríř z hradu Karle přepadl pohřební průvod švédské královny.

Pozůstatky nevelkého gotického hrádku založeného Karlem IV. k ochraně Karlštejna. Jediná zmínka r. 1400, kdy zřejmě nebyl dokončen. Zanikl zřejmě krátce poté, v 16. stol. uváděno již jen jméno. Zachovaly se zbytky zdí a šíjový příkop s valem.

Vesnická památková zóna Karlova Studánka chrání unikátně dochovanou architekturu lázeňské osady z 19. a počátku 20. století, postavenou v jednotném duchu, kombinujícím zdejší přirozené stavební materiály, tedy kámen a dřevo.

Národní přírodní rezervace Karlovské bučiny leží mezi obcí Kryštofovo Údolí a libereckou městskou částí Karlov pod Ještědem. V oblasti je od r. 1972 chráněn zachovalý komplex bukových lesů na severovýchodních svazích Ještědského hřbetu. Je přístupná po trase naučné stezky z r. 2011.

Zřícenina gotického loveckého hrádku z 2. pol. 14. st, který byl založen Karlem IV. jako správní centrum královského území. Nejstarší zmínka je z r. 1357. K jeho úpadku došlo za vlády Václava IV. Koncem 15. st. již není zmiňován.

Karlův most dal postavit císař Karel r. 1357. Stavbu vedl Petr Parléř. Dokončen byl r. 1402. Je 515 m dlouhý a má 16 mostních oblouků. Sochařská výzdoba 31 plastik vznikala v letech 1657-1938.

Turistické odpočívadlo pod přitesanou převislou skálou v Kunratickém Švýcarsku bylo nazváno Karlův odpočinek (Karlsruhe) na počest Karla Beckerta, předsedy zdejší pobočky německého Horského spolku, který se zasloužil o vznik a údržbu místních turistických zajímavostí.

Šestiboký altán Karlův stánek ze 70. let 19. stol. stojí na výběžku návrší Havlín nad zbraslavským zámkem a náměstím při červené turistické značce. Poskytuje vyhlídku na centrum Zbraslavi a soutok Vltavy s Berounkou. Před ním se nachází kříž z r. 1850.

Vzniklo sloučením několika domů zakoupených J. Rotlevem, které získala UK v roce 1383. Kolem r. 1600 upraven, vrcholně barokní vzhled z l. 1715–18 podle projektu F. M. Kaňky. Novodobě upraveno v l. 1947–1958 J. Fragnerem.

Výrazný terénní reliéf menšího hrádku na ostrohu nad soutokem Olše a Lidéřovského potoka. Chybějící archeologický materiál prozatím nedovoluje datování existence hrádku.

První zmínka o Kasalicích je z r. 1372, kdy část vsi patří k hradu Blatníku, který drží Bernard z Cimburka. V r. 1377 prodává Albrecht z Cimburka Kasalice opatovickému klášteru. Druhou část vlastnil Bořek z Miletínka, který připojuje ves ke Kunětické Hoře. O vlastní tvrzi není historických zpráv.