Výsledky hledání míst

Zbytek zdí loveckého zámečku, který byl součástí Lednicko-valtického areálu, postaven v 1. čtvrtině 19. století. Po r. 1853 sloužil jako sklad a seník, v r. 1956 shořel a posléze byl zbořen.

Železný Kauerův kříž z 2. pol. 19. stol. stával u bývalého pekařství Ernsta Kauera č.p. 74. Po 2. svět. válce nebyl udržován a léta chátral. Na počátku 21. stol. z něj zbyl jen nakloněný a poškozený podstavec se zbytkem odlomeného kříže. Restaurován r. 2008 o.s. Za obnovu obce Štědrá.

Pozůstatky po hradu ze 14. st. Sloužil zřejmě jako předsunuté opevnění blízkého Valdštejna. Zničen r. 1440, kdy byl spolu s Valdštejnem dobyt zemskou hotovostí. Stavba byla dřevěná, dochováno podvalí a místnosti zasekané do skály.

Pískovcové skalisko připomíná kazatelnu, r. 1972 na něm byl vztyčen kříž. Podle tradice sloužilo opravdu jako kazatelna moravskému arcibiskupovi Metodějovi a později augustiniánům z nedalekého kláštera. Schůdky byly vytesány snad již v době středověku. R. 1967 prohlášeno chráněnou přírodní památkou.

Opevněný objekt na kazínské skále nad Berounkou neznámého stáří, nálezy datují tuto lokalitu jak do pravěku, tak i do středověku. Někteří badatelé sem umísťují hrádek Bluk. Dochované valy a příkopy okolo dvoudílné dispozice.

Kovová rozhledna (42 m, 664 m n. m.) na vrchu Kbíl byla postavena roku 2008 jako vysílač společnosti T-Mobile s vyhlídkovou plošinou. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 27 m je hezká vyhlídka na Šumavu nebo na město Strakonice (vzdálené cca 10 km) a jeho okolí.

Středověká a raně novověká tvrz z 2. poloviny 14. století v rozparcelovaném dvoře ve vsi zanikla pravděpodobně v průběhu 2. poloviny 18. století či na počátku století 19. Stávala pravděpodobně v místech nynějšího domu č. p. 32.

Stavba 35 m vysoké rozhledny na nejvyšším místě Hostýnských vrchů na Kelčském Javorníku podle návrhu Ing. Ondřeje Balážika, Marty Balážikové a Pavla Petrů byla zahájena v září 2014 a dokončena v září 2015. Díky převýšení téměř 500 m n. m. oproti okolí je z ní velkolepý výhled.

Záhadná lokalita se čtyřúhelníkovými valy u Ludéřova byla dlouho považována za keltskou svatyni. V poslední době stále více převažuje názor, že se jedná o mnohem mladší objekt. Jeho skutečné stáří ani význam dosud není znám. U valů stojí novodobý obelisk s keltskými ornamenty vysoký 4 m.

Keltské hradiště u Nasavrk bylo osídleno podle nálezů ve 2. a 1. stol. př. n. l. Plocha hradiště byla nepochybně osídlena i později a dříve. Terénní pozůstatky zpřístupňuje naučná stezka. Město Nasavrky keltskou tradici udržuje, Keltům je věnována i muzejní expozice.

Keltské sídliště ze 3.stol. př.n.l. s prokázaným obchod. stykem s Podunajím a Středomořím. Zaniklo asi ve 2.stol. př. n. l.. Četné archeolog. nálezy, prokázána výroba keltských mincí a vývozního artiklu z bronzu a železa. Doposud se neprokázalo celkové opevnění lokality, která činí nejméně 35 ha.

Zaniklý hrad zmiňovaný spoře již jako pustý (r. 1497 Kepkův pustý kopeček, r. 1531 a 1543 Hrad pustý Kunůvský). K r. 1468 je zánik hradu i s vesnicí Konůvky spojován s tažením vojsk Matyáše Korvína.

Kerhartice, prvně zmiňované v r. 1397, zanikly v důsledku odsunu původního německého obyvatelstva po 2. světové válce a z důvodu výstavby vodní nádrže Kružberk. Dodnes zůstal zchátralý průmyslový objekt, opuštěná budova lihovaru, dva domy, základy kostela a mnoha dalších stavení ukrytých v lese.

Zbytky zdí kapličky, postavené německým sedlákem Killerem (přezdívaný Krenes). Rok postavení kaple není znám, ale jistě existovala r. 1892. Po odsunu něm. obyvatelstva z oblasti chátrala, pobořena v 60. či 70. letech 20. stol. V současnosti Spolek archaických nadšenců o.s. pracuje na obnovení kaple.

Budova z r. 1931, v l. 2000–2001 zrekonstruována včetně vnitřního vybavení. Kromě promítání se zde konají koncerty, výstavy či divadelní představení. 12. 6. 2010 odhalena na balkoně budovy kina Jas socha Jára Cimrman v mlze výtvarníka P. Šuty. Kino bylo při té příležitosti pojmenováno po Cimrmanovi.