Výsledky hledání míst

Ve vsi Kamenec (dnes osada) stával opevněný dvorec. Jako biskupské léno ho držel r. 1328 Vlček z Domka, r. 1532 již tvrz Bernard ml. ze Žerotína. Později v držení dalších majitelů. Tvrz zanikla snad již koncem 16. stol.. Možná přeměněna na hospodářský dvorec, který byl rozparcelován až v r. 1924.

Hrad postaven nejspíš v l. 1427–30 Zikmundem z Vartemberka, naposledy zmíněn r. 1476. Za Salhausenů po r. 1515 opuštěn. Ještě r. 1639 dobyt a pobořen Švédy. Dochován zbytek obytné věže a obvodových hradeb.

Vesnická památková zóna Kamenická Stráň chrání vzácně dochovaný soubor roubených a hrázděných lužických domů z 18.–20. století, jen minimálně narušených nevhodnými modernisacemi. Ves nebyla ve větší míře zasažena ani chatovými novostavbami.

Kamenná boží muka z r. 1931 se sochou Panny Marie z r. 1992.

Kamenná kašna datována rokem 1865. Stojí v horní části protáhlého náměstí. Čtyřboká žulová nádrž zhotovena z tesaných kvádrů. Fontánu tvoří čtyřboký dřík. Rozměry kašny 6 x 6 m, parapet 90 cm vysoký. V seznamu kulturních památek od r. 1963.

Mohutná kašna uprostřed malého náměstí je jedním ze symbolů Kutné Hory. Její údajný stavitel je Matěj Rejsek. Polygonální kašna o dvanácti bocích je zdobena množstvím fiál a kružeb, původně (stojí zde již od roku 1495) ji mělo též zdobit několikero soch na konzolách.

Osmiboká kamenná barokní kašna. Stojí na prvním nádvoří zámku. Zhotovena z červeného pískovce. Uprostřed na pilíři střik kašny ze světlého pískovce. Kašna vyložena olovem proti prosakování vody. Památkově chráněno od roku 1958.

Dva kamenné mosty z poloviny 19. století, které překračují Třešťský potok. Jednoobloukový, zvaný Šlajsna, je součástí hráze velkého rybníka, tříobloukový najdeme o kus níž po proudu.

Kamenný most údajně ve 14. st. postavil zdejší opat Matěj, podle jiných zdrojů jde o stavbu z 18. st. s využitím kamenů z rozebírané zříceniny kláštera. Most sklenut dvěma oblouky na středový sloup s břitem. Donedávna využíván jako součást komunikace, po poškození povodní r. 2013 zbořen.

Ve starých písemnostech a slovnících se zmiňuje od r.1787 hrad Nepomyšl. Jeho hypotetické umístění je určováno na vrchol Chlum, či do jeho blízkosti. Archeologický průzkum v r. 2013 zatím sídlo neprokázal, ale ani nevyloučil. Údajnými staviteli měli být páni z Gutštejna, hrad prý zanikl v 16.stol..

Hodnotný kamenný klenutý mostek přes potok Polečnici na staré poutní cestě z Českého Krumlova do Kájova. Ve zděné podobě je prokazatelně doložený v 19. století. Hodnotný a autenticky dochovaný příklad technické stavby z tohoto století.

Kamenný kříž údajně ze začátku 20. století, snad z období mezi lety 1910–1920. Je vytesán ze žuly, nadzemní část je vysoká 91 cm, má tvar řeckého kříže. Původně stával u silnice z Bohuslavi na Mnichov, na dnešní místo na náměstí byl přesunut v roce 1999. Památkově chráněný je od roku 1993.

Kamenný kříž byl postaven na místě nešťastné nehody, která se stala roku 1857. Vůz tažený koňmi se zde tenkrát převrátil na Josefa Georga, který vůz řídil, a ten na místě zemřel. Na připomínku této tragédie byl na místě vztyčen křížek.

Kamenný pískovcový kříž u cesty z roku 1834. Podle nápisu na kříži jej zde nechali vztyčit zbožní obyvatelé Želevičtí.

Hodnotný pozdně barokní kamenný kříž ve Strážnici u Skalické brány. Sochařská práce datovaná do roku 1769. Památkově chráněný.