Výsledky hledání míst

Odlehlá rozhledna Havran na stejnojmenném vrchu při německé hranici v Českém lese vznikla roku 2013 rekonstrukcí a úpravou vojenského objektu z roku 1972. Poskytuje neomezený kruhový výhled převážně na německé území, na české straně pak na Český a Slavkovský les a Šumavu.

Starobylá kaple vystavěna z hladce opracovaných pískovcových kvádrů. Uvnitř byl kdysi malovaný obraz 14 sv. pomocníků. Stavba zvláštní tím, že je z pískovcových bloků úplně celá, včetně střechy. Uvnitř u zadní stěny oltářní stůl s klekátkem, na něm ubrus. V ose na stěně dřevěný kříž.

Jeden z mnoha výstavných domů Kroměříže, tzv. Hejtmanský vznikl po roce 1667 sloučením dvou starších domů ze 16.stol. Iniciátorem přestavby byl hejtman Maxmilián Rudolf Říkovský z Dobrčic.

Poměrně unikátní pseudogotická budova nazývaná zámkem a vystavěna pod vlivem anglické gotiky v roce 1919 podnikatelem Karlem Löwem.Tento zámek či v podstatě továrnická vila byla přímou součásti textilní továrny, kterou podnikatel vlastnil. Dnes se v areálu nachází Střední umělecko-průmyslová škola.

Hrad z poloviny 14.století. Od roku 1375 se stává panstvím arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. Na přelomu 16. a 17. stol. hrad opuštěn a za třicet. války pustošen, později romant. rekonstruován. Vzácně zachovalá vnější hradba.

Dnes jsou viditelné pouze terénní náznaky po zaniklém hrádku, především oválný hluboký příkop s následným valem. Historie hradu není známá. Plnil zřejmě funkci strážního či opěrného opevněného bodu v blízkosti hradu Třemšín.

Herkulova kašna z let 1687 – 88, autorem kašny je kameník Václav Schüller a sochu zhotovil sochař Michael Mandík. Původně stála na místě sloupu sv. Trojice, kterému v roce 1716 musela uvolnit místo.

Dřevěná rozhledna (23,7 m) falického tvaru byla postavena v roce 2012, slavnostně otevřena 15.9.2012. Projekt vypracovali architekti ateliéru Mjölk Pavel Nalezený, Jan Mach a Jan Vondrák, rozhlednu postavila firma TAXUS, investorem byla obec Heřmanice. Stavbu spolufinancovala Evropská unie.

Archeologicky nepotvrzené místo tvrze na vrchu Horka, lidově zvaného Vinohrádek, přímo nad obcí Heroltice, dnes zdaleka viditelné díky vysílači.

Zřícenina hradu z 15. st. – první zmínka z r. 1434. Vystřídal několik majitelů, za Šliků po r. 1528 zanedbáván a r. 1574 již uváděn jako pustý. Dochován suterén obytné věže s přilehlou hradbou, torzo paláce a 1. brány a zbytky parkánové hradby.

Historický měřičský katastrální sloup pochází z 18. století z období tereziánského či josefského I. vojenského mapování. V mapách je často chybně označován za hraniční sloup označující zemskou hranici mezi Čechami a Moravou. Lidově je zván "mamlas".

Historický meteorologický sloup s uměleckou výzdobou z roku 1925. Kamenný sloup projektoval a zrealizoval sochař J. V. Dušek z Tábora. V jeho okénku i dnes naleznete meteorologické informace. U paty sloupu je povodňová značka ukazující výšku vody 3. září roku 1888. Technická památka.

Nevelký meteorologický sloup umístěný na rohu obecního úřadu vznikl před rokem 1920. V minulosti dvakrát přemístěn (v roce 1923 a 1952). Technická památka.

Historický pramen léčivé vody v osadě nedaleko kaple Panny Marie Pomocné. Poprvé zmiňován v roce 1659. Nazýván po pohanské kněžně Wodolence. U pramene bývaly i lázně. Nyní v areálu dětský tábor.

Část opevnění Malé Strany z letech 1360-1362 vybudovaná na popud Karla IV. (1346-1378). Zeď vede od Újezdu nahoru na Petřín a ke Strahovskému klášteru. Dosahuje výšky 4 až 4,5 metru, je široká 1,8 metru a zpevňovalo ji osm věží.