Výsledky hledání míst

Tzv. geologická zahrada s ukázkami pražských a středočeských hornin ve formě naučné stezky byla na podzim r. 2014 zřízena v parčíku za hřbitovem v Dolních Počernicích. O tři roky později byl počet exponátů zdvojnásoben.

Zaniklý hrad na česko-saské hranici nad vsí Český Jiřetín ochraňoval důležitou stezku z Čech do Saska a jeho posádka patrně i vybírala clo. Byl objeven teprve nedávno. Zachovaly se z něj pouze zemní relikty.

Prameny Giselin, Rudolfův a Vincentův byly v minulosti základem lázní Sangerberg (nyní Prameny), jejichž budova z let 1872-1878 sloužila po 2. světové válce jiným účelům, r. 1985 vyhořela a r. 2000 byla zbořena. Dva prameny byly nově upraveny r. 2012 a jsou volně přístupné, třetí je zdevastován.

Romantická stavba otevřené besídky je z r. 1830. Původně měla vsazená novogotická okna, dveře, uvnitř podlahu z dubových parket a barokní polstrované židle. Ke glorietu vede 7 kamenných schodů. Je nově opraven.

Drobný gloriet v nejvýše položené části zámeckého parku byla zevně osmiboká uvnitř válcová stavbička s hranolovou schodišťovou věžičkou. Postaven poč. 19. století.

Gloriet Klobouk stojí zřejmě na místě starší dřevěné stavby, snad z r. 1723. Gloriet byl postaven v období romantismu kolem r. 1824, kdy majitel panství Jan Filip František Josef Stadion zadal rozsáhlé úpravy koutského zámku a jeho okolí. Gloriet byl opraven v letech 1973 a 2006.

Zaniklá středověká osada s nálezy ze 13.-14. stol., lokalizovaná archeologem J. Šrotem. V místech osady bývala i vojenská střelnice. Dnes pouze zemědělská polnost.

Křemenný val na hranici Přírodního parku Halštrov, nedaleko hlavního tahu mezi Hazlovem a Aší.

Pozdně gotická žulová boží muka z r. 1522, unikátní kamenická práce, překračující svým významem hranice regionu. Na kruhové základně stojí čtyřikrát odstupňovaná patka, dřík je válcový, dolů se rozšiřující. Kaplička má niky ve tvaru oslího hřbetu s novodobými obrázky. Památkově chráněná od r. 1958.

Dřevěná rozhledna z roku 2003 nedaleko Českého Krumlova s omezenými výhledy východním směrem. Přístup po značených turistických a cykloturistických trasách.

Kamenné pozůstatky přízemních obvodových zdí bývalé lovecké chaty Greiffky pojmenované podle správce arcibiskupských lesů Greiffa. Vznikla v sedle mezi Kněhyní a Čertovým mlýnem ve 2. polovině 19. století. Zanikla neznámo kdy.

Bývalý vodní mlýn v údolí Dyje pod vinicí Šobes, přestavěný na počátku 30. let 20. století na oblíbený hotel Gruber. Po roce 1945 se ocitl v přísně střeženém pohraničním pásmu. Po roce 1974 zcela zanikl. Dnes jen nepatrné zbytky zdí, ústí náhonu a část klenutého sklepa ve skále.

V obci stával zámeček vybudovaný na přelomu 17. a 18.století jako sídlo správy hospodářského statku. Jediná písemná zmínka o něm se váže k r. 1837.

Částečně zachovalé tvrziště narušené hospodářským využitím návrší a výstavbou chatky. Tvrz existovala asi v rozmezí 13. - 15.století a byla možná centrem zaniklé vsi Moravičany.

Pískovcová skála na rozcestí cest do Štětí, Tupadel a Želízů, do jejíhož severozápadního čela vytesal Václav Levý v I. polovině 40. let 19. století vlnícího se hada. Významný orientační bod.