Turistické cíle v okolí obce Seč

Areál bývalého Auersperského dvora, architektonicky i urbanisticky hodnotný soubor staveb. Interiér trojlodí s plackovými klenbami. Barokní stavba sýpky s trámovými stropy interiéru. Dvůr vznikal ve třech stavebních etapách. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Zaniklý pozdně barokní jednopatrový zámek z roku 1786, který byl postaven za Jana Heřmana z Herreitu na místě původní tvrze z přelomu 14. a 15. stol. Zámek byl zbořen roku 2011.

Dřevěná rozhledna z modřínového a dubového dřeva vysoká 29,8 metrů. Postavena podle projektu, který vytvořil architekt Martin Rajniš. Poprvé otevřena pro veřejnost v sobotu 21. června 2008.

Dřevěná rozhledna z r. 2004, výšky 13,8 m, v místě spojeném s historickou těžbou křemence (naučná stezka). Plošina ve výšce 10 m. U rozhledny je volnočasový areál s prodejním a informačním stánkem, posezením, expozicí plastik a dětským hřištěm.

Povrchový pozůstatek jednoho z mnoha někdejších důlních děl v Lukavici sloužících k těžbě pyritu, pravděpodobně již od konce 16. století. Dnes nepřístupno.

Bašta Prachárna je od r. 1435 součástí městského opevnění Chrudimi nad pravým břehem ramene řeky Chrudimky. Svůj název dostala, když byla v 18. století upravena na sklad střelného prachu. Po opravě r. 2005 v ní byla umístěna muzejní expozice a v letní sezóně zpřístupněna veřejnosti.

Berlova vápenka v Závratci u Třemošnice představuje jedinečně zachovanou památku na počátky průmyslové výroby vápna pod Železnými horami. Fungovala v letech 1880 - 1960, od roku 2010 expozice dějin vápenictví.

Nepřístupný zámek přestavěný z tvrze. Jednoduchou tvrz postavili Onšovští z Onšova poč. 16. století. Kolem roku 1650 za Kordulů ze Sloupna přestavěna na čtyřkřídlý barokní zámek, další úpravy za Birkensteinů (1720-23). Dnes sídlem internátní školy.

Volně přístupná ocelodřevěná rozhledna svým názvem připomíná, že vznikla v oblasti významného keltského osídlení a zásluhou propagátorů keltských památek. Blízká obec České Lhotice leží v blízkosti někdejšího keltského oppida a je významnou archeologickou lokalitou.

Volně stojící areál bývalého zájezdního hostince. Vznik kolem pol. 18. stol. Pravidelný dvůr sestává z hostince s navazující obytnou částí a z chléva. Stavení spojená ohradní zdí. Bývalý zájezdní hostinec patří do skupiny specifické pro čáslavský region. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Sousoší Čertův stolek v Chotěboři je dílem známého sochaře Michala Olšiaka z r. 2013. Město jako objednavatel se inspirovalo stejnojmennou skalní vyhlídkou nad blízkým údolím Doubravy a místními pověstmi. Před sochou je turistické odpočívadlo v podobě kamenných kostek.

Terénní pozůstatky menšího hradu z 13. století – mohlo jít o kolonizační opěrný bod, či drobnější objekt z počátku éry stavby šlechtických sídel. Dodnes se zachovaly příkopy a valy.