Turistické cíle v okolí obce Bechlín

Tvrz připomínaná v r. 1408 v držení Jana Homuta, v 70. letech 16. stol. ji získal Jiří Kaplíř ze Sulevic. V r. 1587 ji koupil Albrecht Pětipeský z Chýš. Po r. 1669 Pachtové z Rájova tvrz přestavěli na barokní zámek. Dnes součást statku.

Boumova chata byla postavena roku 1907 sokoly ve folklorně ovlivněném secesním stylu. Je dochována v podstatě v původní podobě a dodnes poskytuje služby turistům, kteří vystoupí na nejposvátnější českou horu.

Boží muka pochází z 2. pol. 18. stol. Postavena na hranolovém podstavci z hrubě opracovaných kamenných kvádrů krytých kamennými deskami a na nich vlastní pilířová boží muka z pískovce. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1987.

Pozdně gotická boží muka zřejmě lidovho umělce z r. 1596. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Zchátralá boží muka byla roku 2012 celkově zrekonstruována. Polygonální sloup na hranolovém podstavci nese čtyřbokou hlavici s reliéfy Kristova utrpení přecházející v kamenný kříž.

Renesanční boží muka z roku 1597. Vysoký válcový sloup se čtyřbokou výklenkovou hlavicí, na ní torso sochy Krista Vykupitele. Výjimečně zachovaná předbělohorská památka podobného charakteru.

Pozdně renesanční bosovaná brána byla součástí zaniklého domu z roku 1614. Tvoří ji bosovaný půlkruhový portál s pilíři. Vrcholový klenák je ozdoben kartuší. Na střední části římsy obdélný nástavec členěný pilastry. Památkově chráněno od r. 1987.

Zámek vystavěl pl. Jakub von Wimmer ve 2. pol. 18. stol. Od r. 1804 vlastnil zámek J. A. Lexa – až do r. 1918. Na poč. 20. stol. došlo k posledním stavebním úpravám a také k secesní přístavbě na východním boku. Od r. 1948 je zámek majetkem státu.

Za Kaplířů ze Sulevic ve druhé pol.16. stol. postavena renesanční tvrz. Za třicetileté války poškozena a koncem 17. stol. Ratzenbergery barokně upravena na zámek. R.1933 vyhořela, necitlivě obnovena. Zámek postupně opuštěn a zpustl.

Vodní mlýn je v Brozanech doložen počátkem 16. stol., současná budova z konce téhož věku. Stojí na bočním rameni Ohře, ohraničujícím ostrov sv. Klimenta ze západu. Počátkem 20. stol. osazena technologie vodní elektrárny, rekonstrukce budovy v 90. letech.

Tvrz postavená jako centrum panství mělnického proboštství (připomínána 1410) byla v 16. stol. přestavována do podoby zámečku. Roku 1617 připojena k Roudnici, vydrancován a vypálen Sasy 1631. Opět vyhořel 1880, snížen o patro. V posledních letech opraven.

Skalní hrad založil pravděpodobně na sklonku 14. století Jindřich Berka z Dubé. Jediná písemná zpráva o hradu je z roku 1402, kdy se majitelem stal Václav Berka z Dubé. Již koncem 16. století jej připomíná jen jméno Čapský důl.

Ojedinělá památka romantismu vytvořil v pískovcových masivech v letech 1841-1846 sochař V áclav Levý. Volně přístupné, obrovské, devět metrů vysoké skalní bloky, dotvořené do podoby dvou hlav zvaných Čertovými hlavami.