Turistické cíle v okolí obce Hostíčkov

Novogotický anglikánský kostel v Mar. Lázních byl postaven v letech 1878-1879. Tento typ stavby je u nás jedinečný. Po 2. světové válce zchátral. V letech 1993–1994 byl komplexně opraven včetně nového přístřešku před vchodem. Nyní je jeho majitelem město a je využíván jako koncertní a výstavní síň.

Smírčí kříž z hrubozrného pískovce na místě, kde podle pověsti zabil Bavůrek ze Švamberka syna plzeňského měšťana Palečka.

Dvoupatrový lovecký zámek členitého půdorysu v pseudogotickém stylu s ozdobným balkonem, nárožními rizality a arkýři dal vystavět v 2. pol. 19. st. Jan Arnošt Berchem-Haimhauser pro občasné lovecké výpravy. Po r. 1945 patřil státu, poté lesní správě.

Původně gotická tvrz byla v 16.st.přestavěna na renesanční zámek. Vlastníkem byl předchůdce rodu Kryštofa Haranta-Bušek z Bezdružic. Poslední majitelé Löwensteinové zámek r.1868 předali rak.-uher. úřadům pro účely soudu a vězení.

Slovanské výšinné hradiště ze střední doby hradištní (8.–9. století), valy a příkop zachované zejména na jižní straně. Menší plocha na severozápadě byla zřejmě samostatně opevněná akropole. V lese pod hradištěm mohylové pohřebiště se 45 mohylami.

Zachovalá zděná rozhledna postavena v letech 1908-1909. Původně měla být o 9 m vyšší. Po opravě r. 1999 znovu zpřístupněna, rekonstruována r. 2014. Volně přístupná.

Torzo barokních kamenných božích muk, které dal zhotovit Řehoř Ridler r. 1679. Původně byla vysoká 4,3 metrů, na dochovaném soklu byl sloup s kaplicí završenou kamenným křížkem jetelového tvaru. V nikách kapličky byly následující obrázky: ukřižování, orant, Kristus u sloupu a sv. Veronika s rouškou.

Renesanční kamenná boží muka u rozcestí silnic na Teplou a Vidžín severně nad městečkem. Prostý válcový sloup s výklenkovou hlavicí z místního kamene z roku 1586.

Pozdně gotická žulová boží muka z roku 1588 stojí na rozcestí při cestě do osady Světce. Kapličku má zdobenou slepými arkádami ve tvaru oslího oblouku, ukončenými rovnoramennými křížky, je na ní datace a iniciály B. F. / W. F. či M. F. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Pozdně renesanční boží muka nechali vystavět Sebastian Meixner s manželkou Marií, roz. Stadlerovou r. 1602. Později pravděpodobně povalena a znovu vztyčena. Zdobí je nezřetelné erby rodin Meixnerů a Stadlerů z Wolfersgrünu. Kolem železná ohrádka patrně z 19. století. Památkově chráněná od r. 1958.

Poprvé je zmíněno sídlo v Brodu nad Tichou s jistým Vítkem v roce 1243. Rytířský rod z Brodu držel Brod asi do r.1379, následně již s městečkem ho získává Anna z Volfštejna. Následuje několik dalších majitelů. R. 1431 asi zaniká spolu s městečkem při křížové výpravě, r.1437 pak připadá k panství Planá. Po tvrzi se dochovaly jen nepatrné zbytky na kostelním návrší.

Zámek byl původně tvrzí z r. 1543. V roce 1657 tvrz vyhořela a zůstala pustá. V r. 1712 ji koupili Löwensteinové a přestavěli ji v pozdně renesančním stylu na zámek čtvercového půdorysu. Později prošel ještě rozsáhlou barokní přestavbou. Po r. 2020 soukromý a po částečné rekonstrukci.