Turistické cíle v okolí obce Elbančice

Brána je součástí táborského opevnění ze 30. let 15. st. Jde o obdélnou dvoupatrovou budovu s valbovou střechou. Do průjezdu vedl padací most, v patře jsou střílny pro menší palné zbraně. Dnes je zde expozice Život a práce ve středověké společnosti.

Nejstarší zpráva je z r. 1475. Tehdy byla v držení Mikuláše z Bedřichova. R. 1500 zemřel, tvrz zůstala pustá. 1528 byla připojena k Pacovu a později zanikla.

Z písemných pramenů víme, že na hoře Blaníku stával hrad či vojenské opevnění. Záznamy máme z r. 1402, 1420, či 1518. Opevněná lokalita se klade nejčastěji na horu Malý Blaník či k Velkému Blaníku do míst původního hradiště. Bohužel dodnes se jednoznačně nepotvrdilo přesné místo.

Výrazné kruhové tvrziště v jehož středu stojí kaplička z 19. století. Tvrz není písemnými prameny zmíněna, ale vznikla patrně v první polovině 14. století. Zánik souvisí asi se zpustnutím zboží a odkupem, kterým ves získala Vlašim.

Pozdně gotická kamenná pilířová boží muka. Ze soklu vyrůstá bílý oktogonální pilíř ukončený čtvercovou hlavicí. Ukončen komolou jehlancovou stříškou a rytým letopočtem 1609. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1963.

Zděná pilířová boží muka stojí v dominantní poloze při staré cestě z Kahlovic do Oldřichova. Tvoří je nízký hranolový pilíř a hmotově shodná kaplice. V kaplici jsou mělké niky s novodobými obrázky, kryta je stanovou stříškou, zakončenou dvojitým kovovým křížem. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Barokní zděná hranolová boží muka pochází ze začátku 18. století. Stavba završena zděnou stupňovitou stříškou. Ve vrcholu umístěn zlacený kovový kříž. Ve výklenku umístěna plastika hlavy Ježíše Krista. Zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1963.

Žulová barokní boží muka z r. 1766 (dle datace na soklu) mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Osmiboký nízký dřík vychází z hranolového soklu a je zakončen římsou. Na ní je čtyřboká kaplice zakončená projmutým jehlancem a kamennou koulí s jednoduchým křížem. Památkově chráněna od roku 1958.

Barokní zděná boží muka byla postavena na přelomu 18.-19. století na místě zaniklé kaple sv. Rocha. Na hranolovém soklu je postavena vysoká kaplice s mělkými, půlkruhově zaklenutými nikami. Původně obsahovaly obrázky, dnes jsou v nich skleněné desky s texty o světci a historii božích muk a Lukavce.

Dnes již pouhé náznaky jednoduché tvrze, která sloužila jako útočiště Buchovským z Buchova. Nejslavnějším obdobím byly husitské války, kdy byl Jan Zbyněk z Buchova táborským hejtmanem a zemským správcem. V 2. pol. 15. st. tvrz zanikla.

Býkovická skála je nevelký vrcholový skalní útvar nad Velkým Býkovickým rybníkem ukrytý v lesním porostu. Významný geodetický bod v sousedství Malého Blaníku.

Barokní zámek postaven v letech 1656 - 1658 jako novostavba. U jeho zrodu stál František Antonín Josef, hrabě von Holleweil. Ke konci 17. stol. nebo začátkem 18. stol. bylo prodlouženo západní křídlo. Ve 20 stol. vyúžíván jako škola, dnes hotel.