Drobná zděná návesní kaple z přelomu 18. a 19. stol. Střecha se čtyřbokou lucernou krytou cibulí, završenou makovicí s křížkem. V lucerně umístěn zvon z roku 1759. Na stěnách objeveno několik vrstev nástěnných dekorativních maleb. Před kaplí litinový kříž zdobený květinovou ozdobou z r. 1898.
Kaple je součástí špitálu, stojícího zde snad již v předhusitské době na místě archeology prokázaného starého pohřebiště. První zmínky o špitálu, jehož vlastníkem bylo město Tábor jsou z let 1443-1444. Kaple byla založena v roce 1718.
Drobná obdélníková kaple sv. Magdaleny v Eši byla postavena podle plánu stavitele Mazance z Nové Cerekve v letech 1865 - 1866. Stavbu financovala obec, majitel panství Kámen, Václav Enis z Atteru na ni věnoval 4400 cihel. Oltářní obraz namaloval páter Kamarýt z Deštné. Vysvěcena 22. července 1866.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Lejčkov
Ves Lejčkov, část obce Dolní Hořice, okres Tábor. První zmínka o vsi z roku 1540. Kaplička zasvěcená sv. Magdaléně pochází z roku 1820. Do r. 1990 chátrala. V devadesátých letech opravena. Pozemek i s kaplí v soukromém vlastnictví.
sakrální památky - kaple, zřícenina, volně přístupno, Středočeský kraj, Louňovice pod Blaníkem
Zřícenina poutní barokní kaple sv. Maří Magdaleny s neobvyklým půdorysem osmiúhelníku vepsaného do elipsy, vystavěné r. 1753. Následkem josefínských reforem byla kaple zrušena a začala chátrat. Nyní lze spatřit pouze obvodové zdi.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nová Ves
Malá kaplička pochází z konce 19. stol. Je čtvercového půdorysu a zakončena malou věžičkou. Ve věžičce malý zvon. Zvonička zakončena křížem. Začátkem 21. století prošla rekonstrukcí.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Tábor (část)
Kašna z let 1567–1568 je dílem kamenického mistra Ondřeje ze Sušice a byla původně součástí tehdejšího systému zásobování města Tábora vodou. Obnovena byla v roce 1848. Na sloupku s korintskou hlavicí je plastika rytíře s městským znakem a praporem.
Klášterní kostel, chlouba bývalého konventu bosých augustiniánů, z let 1642 – 1666. Na stavbě se podílel architekt Antonio de Alferi, Ital žijící v Praze. I dnes můžeme obdivovat valutový štít, se sochami sv. Augustina a jeho matky sv. Moniky.
Funkcionalistická stavba z let 1938–9 podle projektu Pavla Janáka zahrnuje modlitebnu, farní dům, zvonici a kolumbárium. Využívá strmého svahu nad Budějovickou třídou, které svou efektní strohostí dominuje.
Významná románská stavba, postavená ve dvou obdobích. Západní část je z 11. století, východní část ze 13. století. Loď upravena a zaklenuta v 16. století. Sakristie přistavěna 1757, věž upravena 1773.
Kostel je pozůstatkem ženského kláštera premonstrátek, který byl založen v pol. 12. st. Za husitských válek zanikl. Kostel byl původně gotický, v 2. pol. 17. st. byl barokně přestavěn.
