Turistické cíle v okolí obce Žďár

První zmínka o pivovaru v zázemí hradu ze 16. stol. Na poč.17. stol. jej vlastní město, po r. 1684 pražské arcibiskupství. Fungoval do 1. sv. války, arcibiskupství jej vlastnilo do konce 2. sv. války. Poté upraven na průmyslový areál.

Hrad asi stával na nevysokém ostrohu na jižním konci města. První písemný doklad o hradu je z r. 1334. Hrad vystavěl nejspíš Bavor III. ze Strakonic. Hrad byl patrně již ve druhé pol.14. st.opuštěn a zanikl, takže po něm nejsou žádné stopy.

Zaniklé tvrze v centru městyse Bernartice. Nejstarší v blízkosti kostela na přelomu 13. a 14. stol. založil Bernart z Bernartic, novější stála v místech školy č. p. 34, nejmladší v areálu zbytků bývalého jezuitského dvora, zanikla po roce 1669.

Doposud archeologicky neprozkoumané tvrziště na hranici katastru Bernartic a Borovan, pravděpodobně z konce 14. století, kdy Borovany získali Buzek a Petr z Bernartic. Podoba tvrze, doba vzniku a zániku není dosud doložena.

Jedno ze dvou archeologicky neprozkoumaných tvrzišť na hranici katastru Bernartic a Borovan, pravděpodobně z konce 14. století, kdy Borovany získali Buzek a Petr z Bernartic. Podoba tvrze, doba vzniku a zániku není dosud doložena.

Vladycké sídlo v Borovanech je uváděno r. 1219. Za Adama Bechyňského z Lažan vybudována renesanční tvrz. Po požáru v roce 1867 byla zbořena.

Boží muka s vedle stojícím litinovým křížem na vysokém kamenném podstavci u silnice na okraji obce. Boží muka pocházejí patrně ze 40. let 20. století; litinový kříž z roku 1859.

Pilířová boží muka stojící v polích u silnice na rozcestí směrem na Strachovice. Datace neznámá. Cenný doklad lidové architektury.

Boží muka na rozcestí ve východní části vesnice datována do 18. století; na patce pilíře zachována datace 1783. Pilířová kamenná boží muka zakončená dekorativním kovaným křížem. Kamenicky významné čisté dílo s hodnotným křížem, vyrůstajícím z lucerny. Památkově chráněná.

Jednoduchá zděná hranolová boží muka na mohutném čtvercovém soklu. U ohradní zdi nedaleko silnice na okraji vesnice směrem na Libějovice. Neznámého stáří - nedatovaná.

Pilířová boží muka na okraji vesnice, stojící u silnice, směrem na Záblatí. Datace neznámá. Cenný doklad lidové architektury.

Boží muka z 2. poloviny 19. století, tzv. týnský typ. Tvoří jej litinový krucifix usazený na vysokém žulovém podstavci, který se směrem nahoru zužuje. Kulturní památka - památkově chráněno od 3. 5. 1958. Volně přístupná.