Turistické cíle v okolí obce Žďár

Boží muka na rozcestí ve východní části vesnice datována do 18. století; na patce pilíře zachována datace 1783. Pilířová kamenná boží muka zakončená dekorativním kovaným křížem. Kamenicky významné čisté dílo s hodnotným křížem, vyrůstajícím z lucerny. Památkově chráněná.

Boží muka s vedle stojícím litinovým křížem na vysokém kamenném podstavci u silnice na okraji obce. Boží muka pocházejí patrně ze 40. let 20. století; litinový kříž z roku 1859.

Barokní boží muka vzniklá před polovinou 18. století. Na trojbokém půdorysu se štukovými zrcadly kasulového typu a krytá valbovou taškovou střechou. Ve východním zrcadle nástěnná malba Nejsvětější Trojice. Cenný doklad drobné sakrální architektury. Památkově chráněná.

Boží muka sv. Jana Nepomuckého jsou významná lidová architektura 18. století s výraznou krajinotvornou funkcí spojená patrně s válečnými událostmi poloviny 18. století. Opravena r. 2000. Souvisí i s ochranou proti povodni a vodních řemesel, jejichž je sv. Jan Nepomucký patronem. Památkově chráněno.

Torzo gotické tvrze z 1. pol. 15. století na břehu Tvrzského rybníka, nedaleko obce Skály na Písecku. První zmínka o tvrzi je z r. 1443 jako majetek Jaroše z Drahonic.

Historická dopravní značka, spíše návěstí pro vozky, které je informovalo o potřebě zmírnit rychlost použitím ruční brzdy, se zachovala u Radčic (dnes součást Vodňan). Postavena zřejmě v 19. století.

Tvrz z konce 14. století uváděná jako sídlo bratří Arnošta a Kuníka z Býšova. Zachovalá dvoupatrová hranolová věžová budova z lomového kamene, neomítnutá, se silnými zdmi a okénky. V 17. století tvrz opuštěna a přeměněna v sýpku. Část hospodářského dvora postavena před r. 1617.

Původní gotická tvrz byla vybudována zřejmě počátkem 14. stol. Prvně je zmiňována v r. 1342, kdy ji vlastnil Rudolf z Cehnic. Za Kavků z Říčan ve 2. pol. 16. stol. byla renesančně upravena. V 17. stol. v období třicetileté války byla vypálena a poté znovu obnovena.

Na zámek byla v 16. stol. Kalenici z Kalenic přestavěna starší tvrz. V roce 1711 se stal majetkem Schwarzenbergů, kteří jej v roce 1719 nechali barokně upravit. Od 19.12.1994 je zapsán v ochranném pásmu národního památkového úřadu.

Hradiště ve výrazně strategické poloze nad soutokem Vltavy a Chřešťovického potoka osídleno od doby bronzové až do vrcholného středověku. Zachoval se z něj pouze krátký úsek jednoho ze tří valů, chránících vstupní šíji z jihu a dvojice souběžných valů s příkopem, chránící západní svah ostrožny.

Renesanční tvrz, vystavěná po polovině 16. století. Residenční funkci plnila do počátku 17. století, poté utilitární využití s řadou negativních vlivů.

Objekt je mimo ves a nachází se na ostrůvku u rybníku Plačku. Mohl by být prvním feudálním sídlem ve Chvalešovicích, což by dokazovala situace i drobné nálezy. V r. 1387 je zmiňován Pešík Kabele z Chvalšovic. Roku 1411 se společně udávají Setěch a Jan Buben z Chvalšovic.