Turistické cíle v okolí obce Libív

Rekonstrukce bývlého přemyslovského hradiště ranného středověku 10. - 13. století na vrchu sv. Ján v památkové zóně v Netolicích. První zmínka o netolickém hradě pochází z Kosmovy kroniky v roce 981.

První zmínka o pivovaru v zázemí hradu ze 16. stol. Na poč.17. stol. jej vlastní město, po r. 1684 pražské arcibiskupství. Fungoval do 1. sv. války, arcibiskupství jej vlastnilo do konce 2. sv. války. Poté upraven na průmyslový areál.

Hradiště z pozdní doby bronzové podkovovitého tvaru nad levým břehem Vltavy u Hluboké nad Vltavou. Hradiště patří do soustavy tří hradišť mezi Hlubokou a Týnem nad Vltavou (Litoradlice a Hradec u Dobřejovic). Sporadické nálezy na hradišti. Zachovány terénní náznaky, zvláště mohutné valy a příkopy.

Zachovalý barokní kamenný dvouobloukový most s plnými parapetními zídkami z r. 1724. Na mostě socha sv. Jana Nepomuckého, v r. 2019 zrestaurována, spolu sní i most. Již neslouží k původnímu účelu, neboť stojí na staré cestě na obec Pištín, která se již nepoužívá. Kulturní památka. Volně přístupný.

Boží muka z 2. poloviny 19. století, tzv. týnský typ. Tvoří jej litinový krucifix usazený na vysokém žulovém podstavci, který se směrem nahoru zužuje. Kulturní památka - památkově chráněno od 3. 5. 1958. Volně přístupná.

Novogotická zděná pilířová boží muka; datována letopočtem 1866 na pilíři. V nikách kaplice obrázky svatých. Hodnotu podtrhuje nezvyklé završení připomínající gotizující cimbuří a velmi dekorativní kovaný kříž - s dalšími křížky ukončujícími břevna a ovinutý jemnými pásky. Památkově chráněná.

Zděná omítnutá sloupková stavba, jež stojí na rozcestí. Sestává se ze 3 částí: patky (soklu), jen mírně zúžené nejdelší střední části (dříku) a nejširší vrcholové části (hlavice) s obdélnými nikami na všech stranách s malbami světců. Krytá stanovou stříškou s taškami a s vysokým kovaným křížkem.

Zděná omítaná hranolová boží muka na čtvercovém půdorysu, ve vrcholu s prázdnými nikami na všech stranách. Krytá stanovou stříškou s prejzy. Ve vrcholu kovový křížek. Datování nezjištěno.

Pilířová boží muka stojící v polích u silnice na rozcestí směrem na Strachovice. Datace neznámá. Cenný doklad lidové architektury.

Žulová boží muka jsou pravděpodobně ze 17. století, mohou být ale i o století starší. V části literatury jsou přičítána rožmberské stavební huti. Pilířek má gotickou podobu, lucerna s mělkými nikami má tvarosloví renesančně-barokní, bez výrazných ozdobných prvků. Památkově chráněná od roku 1958.

Pozdně gotická žulová boží muka, přičítaná rožmberské stavební huti. Pilířek s okosenými hranami je tvořen dvěma částmi s půdorysem téměř pravidelného osmiúhelníku, je postavený na přitesaném rostlém kameni. Masivní kaplice je bez výrazných ozdobných prvků. Boží muka památkově chráněná od roku 1958.

Pilířová boží muka na okraji vesnice, stojící u silnice, směrem na Záblatí. Datace neznámá. Cenný doklad lidové architektury.