Turistické cíle v okolí obce Třtice

Neobvyklý památník zapomenutého básníka 19. století Jaroslava Herdy byl zřízen na starém nepoužívaném hřbitově při severním okraji městyse Mšec. Tvoří ho alej nových stromků a osmi pískovcových desek s úryvky veršů a opravená márnice s textovou expozicí.

Novogotický zámeček u Libovice vznikl r. 1867 ze selské usedlosti Beyerů, kteří podnikali v místní těžbě černého uhlí. Těžba skončila po r. 1871. Zámek po převzetí státem po 2. světové válce zchátral a v letech 1964-1967 zanikl stejně jako osada Svatý Jan. Nyní jen terénní stopy.

První zmínky o vsi z r. 1406, před r. 1475 patří Bedřichu z Donína. Ve vlastnictví jeho rodu do r. 1611. Tvrz uváděna r. 1563. V roce 1611 ji získávají Martinicové. Poté ztratila funkci panského sídla. Od r. 1801 lázně. Dnes ústav sociální péče.

V lese nedaleko hájovny Na Kokrdech došlo pravděpodobně roku 1620 k vojenskému střetnutí stavovského vojska s císařskou armádou. Dokazují to relikty zemního opevnění dodnes patrné v lese. O bitvě i bojišti máme dosud málo informací.

Soška sv. Rocha postavena na tomto místě r. 1838 na balvanu pískovce zvaném Žehrovák. Koncem 19. stol. socha poškozena a pak odstraněna. R. 1936 vyrobena kopie, kterou v r. 1981 zničili vandalové. Zrestaurována a na původní místo umístěna r. 1987 její kopie. Ale i ta r. 2004 zmizela. Další kopie vysvěcena r. 2005.

Vojenský bunkr byl postaven jako součást opevněné linie chránící Prahu v l. 1936-1938. Po přijetí Mnichovské dohody r. 1938 byl opuštěn, později nacisty zabetonován. Pan Jan Krinke bunkr v l. 1985-1990 uvedl do stavu odpovídajícího r. 1938 vč. pův. výzbroje. Je součástí Vojenského skanzenu Smečno.

Středověká tvrz Čeradice se nacházela v malé stejnojmenné vsi, nyní části obce Klobuky na Slánsku. Zanikla beze stopy za třicetileté války.

Budovy Cífkova statku pochází asi ze 17. stol. Další úpravy z 18. a 19. stol. Mimořádně hodnotná venkovská usedlost, její nejstarší část je pozdně gotická. Usedlost s obytným domem a rozsáhlým hospodářským zázemím. Objekty statku propojuje ohradní zeď a brány. Statek památkově chráněn od r. 1967.

Čtyřúhelníkové valy Kokrdov jsou pozůstatkem keltského sakrálního místa z doby laténské. Obdobu obětiště můžeme nalézt na více místech střední i západní Evropy. Původně mělo dvě stavební fáze a zemní zbytky využili ve středověku husité jako opevněný tábor.

Pozdně goticko-renesanční budova, přestavěna za Jiřího Bořity z Martinic, snad v 80. letech 16. století. Za Jaroslava Bořity z Martinic povýšena na děkanství. V poschodí se zachoval vzácný táflovaný strop, malovaný temperou, z počátku 17. století.

Věžovitá tvrz s přistavěným podélným křídlem, obklopená rozsáhlým hospodářským dvorem. Poprvé doložena 1318, nákladná přestavba po 1560. Od 17. století hospodářské využití, dochována unikátní sušárna chmele z 19. století.

Barokní zámek z I. poloviny 18. století nechala postavit jako sídlo správy svého panství svatovítská kapitula. Oprava počátkem 19. století za Schwarzenbergů. Rozsáhlé hospodářské zázemí z 19. a 20. století. Po roce 1924 sídlo správy státních lesů, dnes soukromý obytný objekt.