Turistické cíle v okolí obce Třebotov

Pozdně secesní průmyslový areál z let 1908–11, podle projektu architekta Josefa Kovařoviče. Jádrem areálu je mohutný sklad ledu, doplňují jej technické a administrativní budovy. Sloužily do roku 1954, od roku 1964 jsou chráněnou památkou.

Přízemní domek byl postaven r. 1841 pro úřadovnu a byt výběrčího mýta a daně na potravinové čáře-akcízu. Od r. 1892 až do své smrti v r. 1941 zde žila spisovatelka, průkopnice dívčího skautingu, bojovnice za emancipaci žen a patriotka Vyšehradu Popelka Biliánová. Domek dnes slouží k bydlení.

Pivovar vybudovaný v letech 1872–1874 na místě bývalé Gottlasovy kartounky. Roku 1889 jej získala britská společnost The Bohemian Breweries Ltd. Pivovar fungoval do r. 1928, sladovna do počátku druhé světové války.

Rezidence arcibiskupů z šedesátých let 16. století, sídlil zde první pohusitský pražský arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice. Vrcholně renezanční stavba zbarokizována 1675-84 J.B. Matheyem, pozdně barokní vzhled z úprav J. Wircha 1764-5.

Barokní palác vznikl po roce 1682 sloučením několika starších měšťanských domů.

Nejvyšší vrch Českého krasu známý především jako významná lokalita cenných archeologických nálezů z nesmírně širokého období – stopy lidské činnosti zde byly nalezeny už po neandrtálcích a poslední nálezy pocházejí z novověku (16.–17. stol.).

Rondokubistická stavba z let 1921–23 od architekta Josefa Gočára na místě zbořeného pivovaru a kabaretu U Bucků. Na průčelí plastiky legionářů od Jana Štursy a vlys Návrat legionářů Otty Gutfreunda.

První zpráva o vsi je z r. 1333, jako držitelé zdejšího dvorce se připomínají Miloslav, Ješek a Václav z Bělče.Tvrz poprvé doložena v r. 1545 při jejím prodeji Šimonovi ze Šanova. Poslední zmínka o ní pochází z r. 1554. Zřejmě brzy nato beze zbytku zanikla, takže dnes nelze přesně určit, kde stála.

Původně barokní viniční usedlost z konce 17. století, ve 2. pol. 18. stol. klasicistně přestavěna. Proslavil ji pobyt W. A. Mozarta r. 1787, kdy byl hostem manželů Duškových. Od roku 1956 slouží jako památník, dnes součást Národního muzea.

Dnes slavnostní aula ČVUT se zachovanými zbytka původního zdiva a studně. Kaple byla založena r.1391. V letech 1402-1413 byla působištěm J. Husa. R. 1786 byla zrušena, zbourána. Vyrostl zde 3podlažní dům. 1948-1954 proběhla rekonstrukce.

Pomník památné bitvy na Bílé hoře 8.11. 1620, kde došlo k rozhodujícímu střetnutí České války. Česká královská armáda byla v hodinovém střetu zcela rozbita spojenými vojsky císaře Ferdinanda II. Habsburského a Katolické ligy. Porážka českých vojsk znamenala likvidaci stavovského povstání.

Bílá věž postavena jako součást severního opevnění Pražského hradu po r. 1486 asi Benediktem Rejtem. Zvýšena r. 1522, v letech 1586-1587 upravena na vězení. V r. 1621 v ní vězněni někteří představitelé českého stavovského povstání.