Turistické cíle v okolí obce Červený Hrádek

Jako astronomický střed Evropy byl stanoven průsečík 50. rovnoběžky severní šířky a 15. poledníku východní délky. Tento bod byl přesně zaměřen v den podzimní rovnodennosti 23. září 1995 a naposledy byl přeměřen a s konečnou platností Českou astronomickou společností potvrzen v roce 2000.

Výjimečná památka, příklad kubistické stavby ve venkovském prostředí. Dílo podle projektu architekta Josefa Gočára z let 1912–1914. Stavba obnovena po roce 2006 a od roku 2008 přístupná veřejnosti.

Barokní zámek vybudovaný v letech 1749 – 50 na místě tvrze. V letech 1766 – 1774 dostavěn rokokově I. J. N. Palliardim. Po válce archiv ČSAV. Nástěnné malby z r. 1774 od Josefa Hagera a Josefa Redelmayera, plastiky od I. F. Platzera.

Rozhledna na vrchu Bedřichov u obce Nová Ves I byla postavena r. 2018 v místě významné bitvy u Kolína. Jde o tříbokou dřevěnou věž s kovovým schodištěm o výšce 14 m. Na vyhlídkovou plošinu ve výši 12,6 m vede celkem 66 schodů. Je volně přístupná veřejnosti.

Boží muka z 18. stol. stojí v poli jižně od vsi. Na soklu čtvercového půdorysu stojí toskánský sloup, Stavebním materiálem jsou cihly. Taková boží muka nejsou v regionu běžným typem. Tvoří malebný krajinotvorný prvek. Boží muka zapsána do seznamu nemovitých kulturních památek r. 1965.

Torzo božích muk z červeného nučického pískovce, z doby kolem roku 1750. Boží muka jsou poškozena, celá horní část chybí. Fragment byl při opravě v pol. 20. stol. druhotně doplněn kovovým křížkem. Boží muka jsou součástí kříže, který byl v barokní krajině "vytvořen" z barokních sakrálních plastik.

Památkově chráněná barokní boží muka z místního červeného pískovce byla vytvořena v první polovině 18. století.

Boží muka z roku 1803, r. 1837 zničena, následně nově postavena. R. 1867 opravena a soška Panny Marie nabílena a pozlacena. Na sloupku umístěn železný křížek. Objekt vrcholí kapličkou se sedlovou stříškou. V nice novodobá kovová plaketa Madony. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1987.

Zbytky zdiva tvrze jsou dnes součástí domu č. p. 37, který stojí na místě bývalého dvora v jižní části vsi. Dnes soukromý objekt sloužící k bydlení.

Ochoz rozhledny je umístěn na telekomunikačním stožáru na návrší asi 200 m nad vsí Žandov. Stožár o výšce 45 m byl postaven r. 2001 a poskytuje výhled z výše 23 m. Na nejvyšším místě Kutnohorska je dobře patrný i v oblasti bez turistických značek. K návštěvě rozhledny je nutno si půjčit klíč ve vsi.

Ve vesnici Březová, zmíněné r. 1318, stávala tvrz, připomínaná r. 1380 jako majetek Jana, syna Haška z Podhořan. Poté se zde vystřídala řada majitelů, z nichž jeden, Ondřej Keřský z Římovic byl r. 1446 popraven pro loupeže. Tvrz zanikla ve druhé polovině 15. století, dochovány pouze terénní zbytky.

Částečně poškozené tvrziště v l. 1973 a 1974 v zahradě domu č.p.17. V r. 1359 patří část vsi Vilémovi ze Skochovic, druhá část Janovi z Býchor. V r. 1444 prodáno Mikuláši z Raškovic. V r.1472 získává druhou část vsi Hynek Býchorský z Raškovic. Po prodeji Jan Býchorského v r.1523 Kolínu tvrz zaniká.