Turistické cíle v okolí obce Červený Hrádek

V jádru barokní objekt vznikl přestavbou vyhořelého středověkého Zlonického domu po r. 1692. Ve vlastnictví římskokatolické farnosti je od r. 1634. Současná klasicistní podoba je z přestavby po požáru poč. 19. stol. Uchována gotická sklepení a barokní klenby v přízemí. Památkově chráněn od r. 2010.

Zámek byl postaven v areálu panského dvora v roce 1905 Karlem Milnerem z Milhauzenu. Po roce 1945 zámeček chátral, a teprve vrácení potomkům původních majitelů zachránilo tuto stavbu, která je dnes využívána pro bydlení.

Tvrz vystavěná many staroboleslavské kapituly před rokem 1377, pravděpodobně s využitím opevnění raně středověkého hradiště. Tvrz zpustla po roce 1508. Zachoval se nepříliš zřetelný val v zahradě domu čp. 38, který stojí na místě jádra zaniklé tvrze.

Řadový jednopatrový dům uprostřed východní strany kolínského hlavního náměstí patří ke skupině objektů, postavených místním stavitelem Jedličkou po velkém požáru města roku 1734.

Původně gotický měšťanský dům U zlatého hřebene, přestavěný do dnešní podoby po požáru roku 1823. Dne 4. 2. 1808 se zde narodil Josef Kajetán Tyl, dramatik a autor textu dnešní české hymny. Tuto skutečnost připomíná od roku 1862 pamětní reliéf a jedna ze stálých exposic, která je v domě umístěna.

V centru Kolína se zachovala řada vrcholně barokních domů z doby po požáru města v roce 1734, většinou realizovaných podle návrhů J. Jedličky. Jsou jednopatrové s prolamovanými barokními štíty.

V centru Kolína se zachovala řada vrcholně barokních domů z doby po požáru města v roce 1734, většinou realizovaných podle návrhů J. Jedličky. V domě U zlatého lva byl původně pivovar a hostinec.

Funkcionalistická průmyslová stavba z let 1930–2 od J. Fragnera nahradila starší elektrárnu u nádraží. Přes téměř osmdesátiletý provoz dodnes v hlavních hmotách i řadě detailů zachovaný výjimečný architektonický komplex provozních i správních budov.

Celek kostela, fary a evangelického hřbitova v západní části obce. Toleranční kostel z roku 1784, přestavěn 1854. Fara z roku 1871. Na hřbitově řada kvalitních pomníků od 50. let 19. století.

Pozdně barokní evangelická modlitebna z l. 1786–1810, průčelí klasicistně upraveno v pol. 19. stol. Kšely byly sídlem jednoho z prvních evangelických sborů vzniklých po vydání Tolerančního patentu a centrem evangelíků na Kolínsku.

Areál evangelického kostela, hřbitova, fary a školy na západním okraji Libenic vznikl postupnou výstavbou v I. pol. 19. stol. Jeden z dokladů přežívání protestantských tradic ve středočeských vsích navzdory masivní rekatolisaci v 17. a 18. století.

První zmínka o faře se vyskytuje roku 1352, od r. 1742 zde bylo děkanství. Současná slohově nevýrazná obdélná jednopatrová budova fary postavena po požáru r. 1750 v letech 1752 – 1755. Nad vchodem je pískovcová barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1765.