Turistické cíle v okolí obce Horní Dubňany

nebo vyberte

Horní Dubňany

Jihomoravský kraj,  Znojmo  (ZN)
Nalezeno celkem 190 záznamů, 1 / 16 stran, vyhledáno za 0.23 sec
 akciový pivovar
technická památka, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Dalešice
Pivovar založen snad již v 16. st., částečně zachovalé budovy a provoz z konce 19. st. Vaření piva ukončeno r. 1977, poté slouží jako sklad. R. 1980 zde byl natáčen film Postřižiny. Po r. 1999 zchátralý areál obnoven a opět zahájeno vaření piva.
 Alexovice
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Tvrz stávala nedaleko od vchodu do dnešní textilní továrny. Byla lénem pánů z Lipé. Po tvrzi nezůstala žádná stopa.
 Babylon
491.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Kramolín
Věž postavena roku 1831 hrabětem Jindřichem Vilémem Haugwitzem pro potřeby zemského měření. Dle dobových pramenů měla o jedno patro více, které bylo sneseno po prohrané rakousko-pruské válce v roce 1866.
 Biskupice
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Biskupice
Terénní pozůstatky zaniklého hrádku založeného many olomouckých biskupů snad poč. 14. století. Zanikl zřejmě již během 15. století, jako pustý zmiňován až r. 1569.
 Biskupice
390.0 m. n.m.
zámek, zaniklý, nepřístupno, Vysočina, Biskupice
Původní tvrz založena někdy po roce 1621 pravděpodobně Zikmundem Volfem Jankovským z Vlašimě a později přestavěna a nazývána zámkem. Nacházel se v těsném sousedství kostela, a to západně od něj. V současné době po zámku nezbyly žádné stopy, v jeho areálu se nachází rodinný domek se zahradou.
 Bohutice
255.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Původní tvrz v 17. stol. přestavěna na renesanční zámek a v 18 stol. přistavěno barokní křídlo. V renesančním křídle zabudováno torzo pozdněgotické tvrze. V renesančním křídle přes všechna patra otevřené arkády. Na nádvoří barokní kašna z 18. stol.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Moravský Krumlov
Kamenná barokní sloupková boží muka s kamenným křížem na vrcholu. Svým tvarem odpovídají typu božích muk, hojně rozšířených v této části Vysočiny. Kromě datace 1636 na nich není žádný jiný čitelný nápis. Boží muka představovala sloup, u kterého byl před svou smrtí bičován Ježíš Kristus.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Zakřany
Čtyřboká zděná sloupková boží muka ze smíšeného zdiva pochází z počátku 19. století. Stojí na obdélné základně, v přední části s opěrnou zídkou. Sloupek má v přední části dvě niky, vyplněné novodobými obrázky. Střechu mají stanovou, ukončenou kovaným křížkem. Památkově chráněna jsou od roku 1958.
 boží muka
400.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Dalešice
Barokní zděná pilířová boží muka na čtvercovém půdorysu s hmotově shodnou kaplicí a stanovou střechou jsou z 18. století. V dříku jsou mělké niky zaklenuté konchou, v kaplici jsou niky obdélné. Výklenky jsou v současné době prázdné, bez ozdob. Boží muka jsou památkově chráněná od května 1958.
 boží muka
210.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Ivančice
Zděná boží muka čtvercového půdorysu, postavená v 1. polovině 18. století. Výzdoba božích muk se nedochovala, neznáme ani, jaké obrazy na nich byly původně umístěny.
 boží muka
360.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Rouchovany
Torzo kamenných barokních pilířových božích muk z roku 1740. Hranolový čtyřboký dřík stojí na čtyřbokém soklu s rytými rámy. Boží muka jsou neúplná. Místo odstraněné kaplice je dnes na profilované čtvercové hlavicí pouze fragment vrcholového kříže. Boží muka jsou památkově chráněná od roku 1958.
 Budkovice
tvrz, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Téměř zaniklá tvrz. Budkovice udělovali v léno páni z Lipé, prvně zmiňovány r. 1426. R. 1522 je držel Jan z Heroltic, jemuž je r. 1530 Jan z Lipé uvolnil z manství. R. 1574 Kryštof Josef z Heroltic prodal jejich půlku Berchtoldovi z Lipé, r. 1625 připadla pánům z Lipé i druhá část. Dál se nezmiňují.