Turistické cíle v okolí obce Svárov

Augustiniánský dům s kaplí sv. Tomáše v Luhačovicích je výstavním kouskem Pražské čtvrti zdejších lázní. Tvůrcem byl opat brněnských augustiniánů z kláštera sv. Tomáše F. S. Březina, architektem Ing. Prof. V. Fischer. Stavba je z r. 1903. Dnes hotel a veřejně přístupná kaple.

První písemná zmínka o hradě Bánov je z roku 1091 a nachází se v Kosmově kronice. Původně hrad vlastnil rod Vítkovců. Na počátku 14. století obsadil hrad dočasně Matúš Trenčianský, ale poté opět majitelé Vítkovici.

Unikátní stavba šestnáctipodlažní administrativní budovy Baťových závodů je 77,5 metru vysoká a byla tak před 2. sv. válkou nejvyšší budovou tehdejšího Československa. Autorem stavby z r. 1938 je Vladimír Karfík.

Z tvrze vznikl koncem 16. st. renesanční zámek s arkádami. R. 1809 jej koupil Ferdinand hrabě z Laurencin-Beafortu a nechal jej upravit v empírovém stylu. Od r. 1831 do r. 1945 zámek vlastnili Logothetiové. R. 1845 zde byl hostem malíř Josef Mánes.

Zděná barokní trojboká boží muka, postavená ve druhé polovině 18. století, stojí na nábřeží řeky Moravy. V prosklených nikách jsou umístěny svaté obrázky, na vrcholu je dvojramenný kovaný kříž ve zvláštní trojrozměrné podobě. Boží muka jsou zapsána na seznamu památkově chráněných objektů.

První zmínka o vsi z r. 1261, snad už v 14. stol zde stála tvrz, písemně doložená až r.1571, kdy ji kupuje Volf Lorant z Inky od Buriana Tetoura z Tetova. R. 1650 koupil panství František Horecký z Horky, který přestavěl tvrz v barokní zámek. Od r. 1929 vlastní zámek Baťův koncern, dnes patří obci.

Zaniklá tvrz, prvně zmiňovaná ve 14. stol., kdy byla sídlem vladyků z Částkova. Postavena byla snad Vlčkem nebo jeho synem Jaroslavem. Později byla tvrz připojena ke Kunovicím a r. 1497 se zmiňuje jako pustá. Na jiném místě byla postavena tvrz nová (uvádí se v l. 1570–1637), ta zanikla před r. 1667.

Církevní areál založený poč. 9. století západními misionáři. Po návratu sv. Metoděje z bavorského zajetí sloužil zřejmě jako jeho sídlo. Zanikl na konci 9. st., kostel v 10. stol. obnoven jako pohřební kaple, sloužil do 13. stol. Je považován za místo hrobu knížete Svatopluka a arcibiskupa Metoděje.

Hrad Engelsberg (Andělský hrad) byl založen koncem 13. stol. biskupem. Poč. 14. stol. byl dobyt. Od 14. stol. poprvé název Sehradice, v 18. stol. název Sehrad, Vala. Tetourové jej vlastnili již jako opuštěný. Dnes zbyly valy předhradí, nízké zdivo, vyvýšenina z věže.

Barokní budova fary postavená v r. 1757 nákladem hraběte Amanda Sereyiniho na místě starší fary vypálené Kuruky v r. 1704. Nad vchodem erb hrabat Sereyiniů.

Tvrz z roku 1391. Dobyta při česko-uherských válkách. Poté renesančně přestavěna. Dnes využívána pro kulturní účely.

Stavba kostela, semináře a gymnázia započala v roce 1654. V r. 1681 poničil rozestavěné budovy požár a v roce 1695 výbuch nedaleké Červené věže. V roce 1737 byla stavba dokončena. Roku 1776 objekty převzala armáda, která zde sídlila do roku 1945. Dnes zde sídlí Slovácké centrum kultury a tradic.