Turistické cíle v okolí obce Zlámanka

V místě původního velkomoravského osídlení byl vybudován archeoskanzen. Zachycuje hypotetickou rekonstrukci sídliště rozděleného na mocenskou, fortifikační, církevní a hospodářskou část. Jsou zde naučná představení, pokusné tavby kovů, výroba keramiky, zemědělská výroba i archeologický výzkum.

Zakladatelem stříleckého hřbitova byl Amand Antonín z Petřvaldu. Jeho plocha je téměř 2000m2, vyvyšuje se nad okolním terénem a obíhá ho hradba z pískovcových kvádrů.Je vyjímečným uměleckým dílem z období baroka a sochařského umění té doby. Autorem sochařské výzdoby byl moravský sochař Bohumír Frič.

Biskupská mincovna v Kroměříži postavena r. 1665, sloužila olomouckým biskupům. Ti měli po staletí od panovníka privilegium ražby. Ukončení provozu r. 1759. Poté zde byly byty zaměstnanců zámku. Rekonstrukce v 90. l. 20. stol., od r. 1998 zde bylo Muzeum moravského mincovnictví. Dnes veřejnosti nepřístupná.

U hlavní silnice, na jižním okraji obce Uhřičice, ve směru na Kojetín, stojí barokní zděná boží muka z r. 1798. Ve spodní části stavby jsou v nikách vyobrazení sv. Floriána, Ježíšova křtu a ukřižování.

Kvalitní barokní kamenná sochařská práce z r. 1683 sestává z podstavce trojúhelného půdorysu, štíhlého válcového sloupu a nevysokého kvadratického nástavce s křížkem. Stěny soklu zdobí vegetabilní ornamenty. Stavba svěcena 24. května 1686 na svátek Nejsvětější Trojice.

Barokní zděná boží muka byla postavena r. 1702. I když se jedná o typově charakteristickou barokní stavbu z počátku 18. století, svým ztvárněním je ojedinělá. Od r. 1958 je stavba památkově chráněna.

Rozhledna (587 m n. m.), postavená r. 2004 Sdružením pro podporu místních iniciativ Chřiby (arch. Svatopluk Sládeček), 23,9 m vysoká. První kamenná rozhledna postavená u nás od 30. let. Stojí na místě býv. dřevěné rozhledny zaniklé v 70. letech 20. stol.

První zmínka o vsi z r. 1261, snad už v 14. stol zde stála tvrz, písemně doložená až r.1571, kdy ji kupuje Volf Lorant z Inky od Buriana Tetoura z Tetova. R. 1650 koupil panství František Horecký z Horky, který přestavěl tvrz v barokní zámek. Od r. 1929 vlastní zámek Baťův koncern, dnes patří obci.

Původně zeměpanský hrad z 1. poloviny 13. století. Často dáván do zástavy šlechtickým rodům, od poč. 16. století ve zpupném vlastnictví. Přestavěn renesančně, barokně, v 19. století upraven na muzeum.

Název Budačina označuje skupinu skalních bloků tvořených pískovci a slepenci. Největší z nich nese jméno Velká skála. Území o rozloze 8,21 ha prohlášeno přírodní památkou r. 1966.

Zvonička pravděpodobně z první pol. dvacátého století. V době první republiky prý hajný z Bunče, nebo jeho manželka, třikrát denně zvonívali, aby dělníci, kteří v okolních lesích pracovali, měli pojem o čase.

V barokní zámek byla v l. 1731–1738 Josefem Antonínem Mayerem z Mayerswaldu přestavěna starší tvrz. V r. 1739 se jeho majitelem stal Amand Antonín Petřvaldský z Petřvaldu a přebudoval jej do dnešní podoby. V současnosti patří soukromým majitelům.