Turistické cíle v okolí obce Zdeňkov

Lovecký zámeček z počátku postavený v letech 1815 - 1817 v klasicistním slohu rodem Collaltů. Dnes využíván k příležitostným kulturním akcím.

Hrad na nejnižší části ostrohu nad Vápovkou vznikl zřejmě kolem poloviny 13. století jako rodové sídlo Ranožírovců. Vyvrácen byl vojskem Hynce Ptáčka z Pirkštejna roku 1444, zachovaly se zbytky zdí, ukryté mezi domky, které na místě hradu stojí dnes.

Nepatrné stopy zaniklé tvrze - hrádku v obci Borek, po níž se jako první psal už v roce 1356 jistý Pešek. Při prodeji panství Krajířům z Krajku v roce 1459 se tvrz už neuvádí. Zanikla tudíž v průběhu husitských válek. Její zdi i se základy existovaly ještě v roce 1828, kdy byly úplně rozebrány.

Žulová pilířková boží muka s čtyřhranným dříkem z 18. stol. Na čtyřbokém soklu mají psaníčkovou bosáž. Hranolová kaplice je členěna segmentově zaklenutými nikami s ústupkem. Na vrcholu je jehlan s koulí a kovovým dvouramenným křížem. Boží muka byla opravována r. 1879. Památkově chráněná od r. 1958.

Kamenná (snad barokní) sloupková boží muka nezjištěného stáří. Sloupek vyrůstající z hranolového soklu je završen čtyřbokou kaplicí členěnou rytými rámy a mělkou obdélnou nikou v přední části. Netypická stříška v podobě polokoule je završena koulí a jednoramenným kovovým křížem.

Pro daný region typická kamenná sloupková boží muka z konce 17. století (1691) mají hranolový sokl zdobený reliéfním erbem se zámečnickým náčiním. Zbudoval je měšťan Jan Buriánek. Kaplice je čtyřboká, s půlkruhově zaklenutými mělkými nikami s obrázky světců. Boží muka jsou památkově chráněná.

Pozdně gotická sloupová boží muka s vrcholovou kaplicí stojí od roku 1480 u křižovatky na jižním konci hráze telčského Ulického rybníka. Jeden z nejstarších dochovaných představitelů místně rozšířených drobných sakrálních památek 15.–19. století.

Žulová sloupková boží muka z r. 1730 v provedení typickém pro tuto část Vysočiny. Mírně se zužující sloup stojí na hranolovém soklu s rytými rámy. Čtyřboká kaplice s mělkými vpadlinami je završena komolým jehlanem s koulí a kovovým křížem. Na boku kaplice je nápis: KE CTI / A CHVÁLE / BOŽÍ / 1730.

Sloupová zděná boží muka snad z 30.-40. let 19. století. První doklad o drobné sakrální stavbě na tomto místě je v II. vojenském mapování - Františkově z let 1838-1839.

Obílená žulová pilířková boží muka ze 17. století stojí na nevýrazném válcovitém podstavci. Dřík je šestiboký, zakončený výraznou stupňovitou krycí deskou. Nízká kaplice s mělkou obdélnou nikou je kryta asymetricky umístěnou stříškou s dvojitým kovovým křížem. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Nedatovaná žulová boží muka, pravděpodobně pozdně gotická, považována za jednu z nejstarších památek tohoto druhu u nás. Ukázka kvalitní kamenické práce, s řemeslně propracovanou lucernou (kaplicí) s trojlaločnými kružbovými oblouky na způsob tzv. jeptišky. Památkově chráněná jsou až od roku 2016.

Pilířková zděná boží muka, pravděpodobně z 19. století. Muka, představující sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus, jsou v současnosti bez jakékoliv ozdoby, výklenky, původně snad určené pro svaté obrázky, jsou prázdné. Muka jsou nabílená a dobře udržovaná.