Turistické cíle v okolí obce Zdeňkov

nebo vyberte

Zdeňkov

Vysočina,  Jihlava  (JI)
Nalezeno celkem 189 záznamů, 6 / 16 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 kaple sv. Prokopa
525.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Dobrohošť
Výklenková kaple neznámého stáří u domu č.p. 15 jižně od středu Dobrohošti. Kaple stojí na obdélném půdorysu, v čelní stěně má hluboký výklenek. Ve výklenku, chráněném novodobou mříží, je obraz sv. Prokopa. Na vrcholu má trojúhelníkový štít a kovový dvouramenný kříž. Kaple není památkově chráněná.
 kaple sv. Rocha a Šebestiána
468.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Dačice
Bývalý bratrský hřbitov na severu historické části města vznikl za Krajířů v 16. století. Obnoven po moru 1680, kdy byla postavena kaple sv. Rocha a Šebestiána. Dosud hlavní dačické pohřebiště, v severní části zachováno 10 náhrobků z 16. století.
 kaple sv. Víta
sakrální památky - kaple, zřícenina, volně přístupno, Vysočina
 karner sv. Michala
460.0 m. n.m.
sakrální památky, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Moravské Budějovice
Pozdně románský karner (patrová kaple s kostnicí v přízemí) byl v koutě bývalého kostelního hřbitova v Moravských Budějovicích postaven v polovině 13. století. Barokní úpravy, 1892 odbourána arkýřová apsida. Hřbitov zrušen 1784.
 kašna se sochou Siléna
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Telč
Kamenná kašna z roku 1827 v horní části náměstí, na místě starší dřevěné kašny. Na soklu uprostřed, pravděpodobně renesančním, stojí barokní socha Siléna, vychovatele boha Dionýsa, s postavou dítěte (snad malého Dionýsa) v náručí. Socha byla do Telče převezena pravděpodobně z Dačic.
 kašna se sochou sv. Markéty
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Telč
Šestiboká renesanční žulová kašna je ozdobena barokní sochou sv. Markéty z roku 1717 od Davida Liparta z Brtnice. Socha a její podstavec jsou vytvořeny z mušlového vápence. Světice stojící v mírném záklonu, pravou nohou stojí na drakovi. V pravé ruce drží pozlacený kříž.
 klášter františkánů s kostelem sv. Víta a sv. Modesta
sakrální památky - klášter, chátrající, příležitostně, Vysočina, Jemnice
Klášter františkánů zřízený u staršího kostela sv. Víta r. 1455. Roku 1468 klášter poničen vojsky Matyáše Korvína, roku 1558 františkáni vyhnáni, nakrátko se vrátili v l. 1673–76. Budovy konventu poté zbořeny, kostel upravován po r. 1770, zrušen r. 1785, od r. 1790 v majetku města.
 klášter františkánů/karmelitek s kostelem sv. Antonína Paduánského
465.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Dačice
Františkánský klášter byl postaven nadáním dačického primátora Matyáše Jiřího Kapety v letech 1660–72. Zrušen 1950, poté městské museum. Řádu navrácen po roce 1990, od roku 1997 slouží bosým karmelitánkám. V nedávných letech celková obnova.
 klášter karmelitánů s kostelem Panny Marie Karmelské
457.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Kostelní Vydří
Klášter vznikl postupným rozšiřováním areálu kolem kaple, postavené po roce 1735 na náklady Matěje Jindřicha Butze z Rolsbergu. Karmelitáni zde působili od roku 1908. Obnoven po roce 1990, kdy byl důkladně rekonstruován.
 klášter premonstrátů Panny Marie s kostelem sv. Petra a Pavla
450.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Nová Říše
Premonstrátský klášter z počátku 13. stol., po několika požárech mnohokrát přestavěn, součástí areálu je i barokní kostel sv. Petra a Pavla ze 17. stol.
 Kněžice
550.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Kněžice
Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 15. stol., podle některých pramenů to však bylo až v 80. letech 16. stol. rodem Valdštejnů. Barokní úpravy byly provedeny na začátku a na konci 18. stol. Dnes je zámek v majetku obce a slouží jako sídlo Obecního úřadu.
 Knínice
490.0 m. n.m.
Kynice
zámek, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Knínice
Objekt zvaný "nová" rezidence, jehož výstavba započala počátkem 60. let 18. století, sloužil především jako sídlo správy knínického statku, který vlastnili telčští jezuité. Od počátku 19. století byla budova označována jako zámek. Dnes je sídlem OÚ.