věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Betonová rozhledna, 521 m.n.m. Stojí na místě vyhlídkového Ripkova altánu. Poblíž stávala ještě dřevěná Rohrerova rozhledna (obé zaniklo za 2. svět. války). V l. 1959-61 vystavěna členy Sokola v Lelekovicích rozhledna nová (arch. M. Korvas).
Mohutná čtyřboká boží muka, označovaná jako "Bílá", patrně z 18. století. Jsou bohatě členěná, v jedné zasklené nice je novodobý obraz sv. Václava, ostatní niky jsou prázdné. Na vrcholu je dvojitý kovový kříž.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Hradiště z doby jevišovické a horákovské kultury, na výrazném kopci asi 1,5 km severozápadně od Bosonoh. Zachovány náznaky opevnění. Lokalita je zalesněna a leží mimo turistické trasy.
Trojboká zděná boží muka byla postavena uprostřed polí při cestě na Syrovice na počátku 18. století. Ve 20. století je pohltila zástavba. V nikách se dochovaly nástěnné malby, znázorňující Svatou Trojici, Pietu a svatého Antonína Paduánského.
Zděná boží muka na čtvercovém půdorysu jsou velmi pozoruhodnou památku raného novověku. Jedná se o pozdně renesanční sakrální památku z roku 1604, o čemž svědčí datace na desce vsazené do zadní strany kaplice božích muk. Renovována v roce 1930, památkově chráněna od roku 1958.
Zděná boží muka čtvercového půdorysu, postavená v 1. polovině 18. století. Výzdoba božích muk se nedochovala, neznáme ani, jaké obrazy na nich byly původně umístěny.
Kamenná barokní sloupková boží muka s kamenným křížem na vrcholu. Svým tvarem odpovídají typu božích muk, hojně rozšířených v této části Vysočiny. Kromě datace 1636 na nich není žádný jiný čitelný nápis. Boží muka představovala sloup, u kterého byl před svou smrtí bičován Ježíš Kristus.
Čtyřboká zděná sloupková boží muka ze smíšeného zdiva pochází z počátku 19. století. Stojí na obdélné základně, v přední části s opěrnou zídkou. Sloupek má v přední části dvě niky, vyplněné novodobými obrázky. Střechu mají stanovou, ukončenou kovaným křížkem. Památkově chráněna jsou od roku 1958.
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Nejvýznamnější rekreační oblast města Brna. Nachází se na území Bystrce a Kníniček. Byla vybudována v l. 1936–40 na řece Svratce citlivým vsunutím do lesnaté a skalnaté krajiny. Dřívější název byl Kníničská přehrada. Pro Brňáky známá jako Prýgl.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Brno
Klasicistní zámeček byl postaven před rokem 1815. V letech 1924 – 1930 byly architektem Adolfem Loosem upraveny interiéry. Dnes zámek slouží jako sídlo správy a ředitelství Brněnských veletrhů a výstav, a je veřejnosti nepřístupný.
Údajný středověký hrad či možná ještě starší hradiště označované jako Bučín prý stávalo někde pod vrcholem kopce. Zatím však ani jedno z nich není potvrzené či lokalizované v terénu.
Brno - Pisárky
