Turistické cíle v okolí obce Benátky

nebo vyberte

Benátky

Pardubický kraj,  Svitavy  (SY)
Nalezeno celkem 239 záznamů, 2 / 20 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 Dlouhá Třebová
450.0 m. n.m.
tvrz - původní tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Dlouhá Třebová
Tvrziště pravděpodobně ze 14. stol. ležícím nad kostelem, nedaleko silnice Ústí n. O.– Česká Třebová. Tvrz byla pravděpodobně založena na ochranu vzdáleného majetku Zbraslavského kláštera. V r. 1753 byla zde postavena zvonice zbořená poč. 20. stol.
 domek Maxe Švabinského
544.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Kozlov
Od roku 1895 zde volné chvíle trávil student Maxmilián Švabinský. Chaloupka je přízemní stavení obdélného půdorysu vybavené původním secesním nábytkem a původními kachlovými kamny. V západním štítě malba Maxe Švabinského představující sv. Václava. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1976.
 dřevěná zvonice
379.0 m. n.m.
sakrální památky - zvonice, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj, Česká Třebová
Dřevěná zvonice se nachází nad vstupní bránou na hřbitov, pochází z 16.-17. století. Postavena na čtvercovém půdorysu, přízemí zděné. Krytinou kaple šindel. Zvonice sloužila jako vstup na hřbitov a ke kapli, koncem 19. stol. jako márnice. Zvonice zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.
 dřevěná zvonice
461.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj, Jarošov
Dřevěná zvonice na čtvercovém půdorysu, s bedněnými stěnami a šindelovou střechou pochází asi z pol. 19. stol. Stěny jsou pobity prkny. Střecha stanová s lucernou a zvonem zvaným sv. Prokop. Lidová architektura. Zvonice zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.
 dům U Mouřenína
ostatní, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Svitavy
Budova z přelomu 16. a 17.století, kde býval známý hostinec
 dům U Rytířů
330.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Litomyšl
Renesanční dům s unikátní kamennou výzdobou fasády ze 40. let 16. století získal své jméno podle postav rytířů vedle oken. Dějiště povídky A. Jiráska "U Rytířů" a Filozofské historie. Dnes sídlo Městské galerie.
 evangelický kostel
375.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Česká Třebová
V květnu 1931 zřízen v České Třebové tzv. filiální sbor církve evangelické. Sílila myšlenka mít zde vlastní bohoslužebný prostor. R. 1937 založen stavební fond. R. 1939 synodní rada stavbu povolila a již 1. listopadu 1939 byl nový kostel odevzdán svému účelu. Po r. 1948 chátral a po r. 1990 obnoven.
 fara
447.0 m. n.m.
sakrální památky, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj, Opatov
Fara postavena v letech 1760–1767. Rozsáhlá barokní budova. Roku 1841 vyhořela, obnovena do původního stavu. Fara jednopatrová se středním rizalitem v přízemí bosovaným a s portálem.
 Hernychova vila
340.0 m. n.m.
Městské muzeum
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Ústí nad Orlicí
Secesní vila vybudována v letech 1906-1907 pro textilního průmyslníka Floriána Hernycha podle plánů ateliéru Matěje Blechy. Po 2. světové válce znárodněna a využita jako sídlo umělecké školy. Restituenti po r. 1989 nemohli stavbu udržovat, přešla na město a upravena na sídlo muzea.
 Horákova kaple
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Dolní Dobrouč
Poutní kaple, postavena r. 1866. R. 1967 opatřena zvonkem. Zasvěcena Panně Marii. Postavena na popud zemědělce B. Duška, který vážně onemocněl a uzdravil se poté, co se u blízkého pramene opakovaně modlil. Jeho synovi, učiteli a místnímu dobrodinci, se říkávalo Horák, odtud Horákova kaple.
 Hrádek
410.0 m. n.m.
Katrštejn
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Pardubický kraj, Hrádek
Zaniklá tvrz, o níž chybějí jakékoliv písemné prameny pravděpodobně vznikla na přelomu 13.–14. století. Pouze v 15. století písemné prameny dvakrát zmiňují místo s názvem Hrádek (louky, pustiny). Lze se tedy domnívat, že v tu dobu již byla tvrz zaniklá.
 hradiště Hrutov
360.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Benátky
Slovanské hradiště nálezy datované do 9.-11. století sloužilo k ochraně Trstenické stezky vedoucí z Čech na Moravu. Zaujímalo plochu 1,5 ha na ostrožně nad říčkou Loučnou, někdejší opevnění nyní patrné ve formě valů. Obecně ztotožňováno s lokalitou Hrutov zmiňovanou písemně v 11. a 12. století.