Turistické cíle v okolí obce Boršov

Zámek v areálu poplužního dvora byl postaven, snad na místě staršího sídla, někdy v polovině 18. století Františkem Desfours-Walderode. Po r. 1809 upraven Emanuelem z Bartensteina. Do požáru v r. 1952 sloužil jako byty. Dnes je na místě novodobá zástavba.

Zchátralý zámek přestavěný z tvrze. Tvrz byla postavena před r. 1513, po r. 1541 přestavěna renesančně a v 18. stol. ve dvou fázích rozšířena na čtyřkřídlý barokní zámek. Po r. 1945 zámek sloužil obci, dnes je částečně obydlen, zbytek bez využití.

Hrad, po kterém zbyly pouze terénní náznaky, zbytky kamenů, založil ve 2. pol 13. st. Boreš z Riesenburku. R. 1286 hrad dobyl Václav II. Ve 14. st. život na hradě zřejmě pokračoval, ale nejsou o něm písemné doklady.

Jedna z posledních zachovaných drobných památek barokního typu. Původně orientační bod. Boží muka pozdně barokního původu zmíněna r. 1706. Trojboký zděný pilíř. V horní části obíhá korunní římsa. Ve výklencích zasazeny nekvalitní novodobé malby. Zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Brána času, dílo Markéty Veselé. Dokončena v květnu 2013. Jedná se o sled několika zdí s oblouky. Prostor brány tvoří časová osa významných dat v historii města. Brána postavena z 11 železobetonových prefabrikovaných desek tloušťky 15 cm o rozměrech 5,3 x 5,3 m.

Myslivna pocházející patrně z poč. 19 stol. Pozoruhodná architektura se zcela vymyká okolní venkovské zástavbě. Myslivna je přízemní budova protáhlého obdélného půdorysu. Je zděné konstrukce s vnitřní cihlovou stěnou. Dům je mimořádnou historickou stavbou.

Zřícenina kamenného hradu zal. kol. r. 1300 Ctiborem z Lipnice. Jméno získal podle erbu pánů z Lipnice, na kterém bylo cimbuří. V roce 1776 hrad úplně opuštěn, r. 1786 vyhořel.

Bývalá fara, později děkanství, původně postavena ve středověku. Roku 1726 renesančně přestavěna. Pak přestavěna klasicistně. V budově sídlí Centrum pro rodinu Sluníčko. Bývalá fara zapsána v státním seznamu kulturních památek.

Terénní zbytky hradu poprvé zmíněného r. 1267 kdy patřil Boreši z Riesenburka. Hrad zanikl v době Václava II. Plocha hradu je dnes porostlá vysokými stromy. Zůstaly pouze rozsáhlé reliéfní zbytky a 18 m široké a 4-6 m hluboké příkopy.

Dřevěná rozhledna z roku 2007 u Březové nad Svitavou nese jméno fiktivního génia Járy Cimrmana, členové Divadla Járy Cimrmana se zúčastnili jejího otevření. Rozhledna, která je volně přístupná, je součástí naučné stezky Údolím řeky Svitavy. V roce 2018 byla restaurována.

Budova z přelomu 16. a 17.století, kde býval známý hostinec

Fara postavena v letech 1760–1767. Rozsáhlá barokní budova. Roku 1841 vyhořela, obnovena do původního stavu. Fara jednopatrová se středním rizalitem v přízemí bosovaným a s portálem.