Architektonicky cenná barokní patrová venkovská fara. Součást barokního architektonického komplexu spolu s kostelem. Na portálu vytesán nápis. Jednopatrová budova odprodána a funkci fary neplní. Muzeum kultury života a práce faráře. Také stylový hostinec. Zapsána r. 1964 jako kulturní památka.
Barokní fara byla postavena v 1. pol. 18. stol., 24.5.1730 byl položen její základní kámen. R. 1731 byla dokončena a osídlena její první část. R. 1742 bylo postaveno třetí křídlo fary, jehož součástí je Loretánská kaple Panny Marie Ustavičné pomoci. Fara je dnes státem chráněnou kulturní památkou.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Olomoucký kraj, Hoštejn
Rozsáhlé terénní zbytky hrad z konce 13. st. Mezi r. 1285-87 jako sídlo zemských škůdců dobyt. Ve 14. st. v rukou Šternberků. Asi r. 1424 dobyt jako opěrný bod husitů, ještě r. 1437 je východiskem loupeživých výpadů, r. 1446 již uváděn jako pustý.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Biskupice
Pravěké hradisko na vrchu nad obcí Biskupice ve tvaru elipsy. Poprvé ho popsal Jaroslav Mackerle v r. 1943. V r. 1998 zde byly nalezeny drobné střepy. Podrobný archeologický průzkum dosud neproběhl, proto původ hradiska není znám.
zámek, zaniklý, volně přístupno, Pardubický kraj, Opatov
Dvůr Hvězda na břehu rybníka založeného v r. 1372 se poprvé připomíná v r. 1398. Od 18. stol. se zde uvádí i zámek. Budova sloužila vždy jen jako obydlí hospodářských úředníků. Na konci 20. stol. byl zámek zbořen a později i zbytek starobylého dvora.
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Jaroměřice
Renesanční venkovský zámeček se sgrafitovou výzdobou a zajímavými klenbami. Do stavby je pojata část staré tvrze. Jan Blahoslav Bílský z Kaříšova přestavěl zámek do dnešní podoby v r. 1592. Dnes slouží zámeček obci jako mateřská škola.
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Jevíčko
Renesanční zámeček, ve kterém byla v posledních letech umístěna škola, vybudovali z původní tvrze Podstatští z Prusinovic v roce 1559 a později, v 18.stol. ho barokně upravili. Nad portálem jsou renesanční erby stavebníků.
Pozdně rokokové sousoší z r. 1798. Kamenosochařské dílo regionální úrovně. Trojdílný podstavec s volutovými křídly. Na římse dva konzolovité podstavce, na nich vlevo P. Marie a vpravo sv. Jan. Pylon nese kříž s korpusem Krista. R. 1998 sousoší restaurováno. R. 1964 zapsáno jako kulturní památka.
Sousoší vytvořeno v letech 1730-1731. Prostřední kříž s Kristem nese pozlacený nápis INRI, boční kříže pak postavy Lotrů. Pod Kristovým křížem stojí sv. Jan Evangelista a Panna Marie. Nad Ukřižovaným mezi hlavičkami andělíčků holubice, nad ní Bůh Otec s trojúhelnou svatozáří a rozepjatýma rukama.
Kaple je příklad drobné, výtvarně působivé církevní architektury. Charakterizuje vesnické prostředí. Dotváří a zhodnocuje intravilán obce. Kaple prohlášena za kulturní památku r. 2016.
Kaple vystavěna koncem devatenáctého století. Přestavěna v roce 1937. Na konci 2. svět. války značně poškozena Rudou armádou, následně přetrvávala jako ruina. Po r. 2000 převedena z církevního majetku na soukromou osobu, kaple rekonstruována, fasáda zjednodušena.
Barokní kaple Andělů strážných postavena roku 1725. Dřevěná věžička slouží jako zvonice. Uvnitř kapličky oltář. Roku 2004 kaplička vykradena. Před kaplí socha sv. Floriána. Socha restaurována roku 2008.
kaple 
