Turistické cíle v okolí obce Rohenice

Babiččino údolí u České Skalice v údolí řeky Úpy. Nalezneme zde památky na dílo "Babička" od Boženy Němcové. Ratibořický zámek, Panský hostinec, pomník Babičky, Staré bělidlo, Rudrův mlýn, vodní mandl, Rýzmburský altán, Viktorčin splav a další.

Škola postavená r.1643. Z ní se dochovala menší přední část. Skalická škola byla do r.1790 jednotřídní, v l.1824–1833 byla dvoutřídní. R.1864 se ve staré škole se přestalo učit.

Jako náhrada shořelé dřevěné zvonice se od konce 40. let 16. století stavěla mohutná kamenná věž. Dokončena vztyčením báně roku 1585. Obnovena 1729, nová báň 1839–40. Orloj z roku 1591 nahradil 1829 J. Božek hodinami. Dnes přístupná, daleký rozhled.

Tvrziště datované dle nálezů do rozmezí 14.–16. století na ostrůvku uprostřed rybníka za hospodou. Jde o bývalé vodní tvrziště bez písemných zmínek o jeho existenci či majitelích. Ostrůvek je spojen s břehem kovovou lávkou.

Bývalý lovecký zámek je nepřístupný, v současné době opuštěný, začíná chátrat. Byl postaven na přelomu 17. a 18. století hrabětem Jeronýmem Colloredo.

Bronzovou bustu mecenáše umění a zakladatele lázní a hospitálu v Kuksu hraběte Fr. Ant. Šporka (Sporcka) vytvořil pro městys Choustníkovo Hradiště německý sochař Eduard Gerhardt r. 1901. Je umístěna na kamenném pilíři při silnici v centru.

Evangelický kostel augsburského vyznání v Černilově vznikl nejprve jako dřevěná stavba r. 1789, nahrazená r. 1824 pseudoslohovou zděnou. Věž byla přistavěna r. 1889. Od r. 1978 v majetku obce a slouží jako smuteční obřadní síň.

V r. 1318 se píše Jan z Talmberka jako Jan z Černčic. V r. 1405 první zmínka o tvrzi. Za husitských válek patří Arnoštu z Kácova, jeho potomci se psali jako Černčičtí z Kácova. Když r. 1527 prodává Jan Černčický z Kácova panství Vojtěchovi z Pernštejna, tvrz se uvádí jako pustá.

Lichoběžný pahorek jádra a mohutný příkop vodní tvrze Koldů ze Žampachu. Tvrz postavena v polovině 14. st., v 15. století sídlem kališníka a odbojníka Jana ml. Koldy ze Žampachu. Po dobytí vojsky poděbradské jednoty r. 1457 již nebyla obnovena.

František Antonín Libštejnský z Kolovrat v r.1822 – 1825 renesanční tvrz přestavěl na empírový zámek. Kolovratové jej vlastnili do r. 1945. Pak zde byl Ústav sociální péče o mládež. V restituci po r. 1990 byl vrácen původním majitelům.