Turistické cíle v okolí obce Pěšice

Oválné tvrziště na poloostrově rybníčku na východním konci obce. Tvrz byla zmíněna v 15. století. Po této tvrzi se psal i sirotčí velitel Jan Talafús z Ostrova. Tvrz zchátrala po připojení k sousednímu panství v 16.století.

Hradiště z pol. 11. stol. Archeologická lokalita, pravěké pozůstatky překrylo slovanské osídlení. Akropole skrývá komplex objektů z pravěkých období, převrstvených slovanským osídlením. Vyvraždění Vršovců r. 1108 byl násilný akt, při němž přívrženci Přemyslovců povraždili členy rodu Vršovců.

Barokní dům z 18.stol. vybudován na místě starší stavby, sloužící úředníkům panství Rychmburk. Dnes veden jako bytový dům, součást Městské památkové zóny, kult. památka.

Zbytky tvrze rytířů z Pěšic. Na poč. 15. st. za loupeživého rytíře Ješíka z Popovce dobyta hotovostí litomyšl. biskupa. Po několika letech sporů připojena ke košumberskému panství. Dochován pahorek jádra se stopami dvou budov a čelní příkop.

Zalesněný kaňon byl vyhlášen Chráněnou přírodní památkou r. 1998, oblast zabírá 34,37 ha. Vyhloubil ho Pivnický potok v pískovcových a opukových skalách, rokle se větví do dvou stran, bohatá na tunely, jeskyně, převisy atp. V oblasti chráněné rostinné (kapraďorosty, mechorosty) i živočišné druhy.

Pivovar nechal postavit majitel panství a blízkého hradu Diviš Slavata, pivo se zde vařilo od r. 1556, naposledy v r. 1949. V době mezi světovými válkami se zde vařilo pivo již jen v létě. Od r. 1999 noví majitelé pivovaru, zahájena rekonstrukce. R. 2003 krajem přidělen grant na opravu místa.

Pozůstatek budov bývalého biskupského pivovaru - pivovar a sladovna. V jádru ze 16. století, mladší stavební úpravy datovány r. 1864. Pivovar upraven částečně na obytnou budovu (zachován mohutný sklep nejpozději ze 16. stol.), sladovna bez využití (s fragmenty kamenických článků z býv. kláštera).

Terénní náznaky dvojdílného tvrziště ze 14. století se dvěma trojúhelníkovými pahorky na ostrohu nad hlubokým údolím na severovýchodním okraji obce. Část tvrze hospodářsky využívána.

Brána byla postavena ve 13. stol. a bývala součástí městského opevnění. Věž vysoká 31 m. Vyhořela v letech 1461, 1700, 1774 a 1816. Oprava horních pater provedena v l. 1882 až 1883 arch. Fr. Schmoranzem.

Za Talacků z Ještětic v r.1699 se prvně uvádí panský dům, znamená to, že původní tvrz byla přestavěna v barokní zámek. V r.1872 Jan Keller přestavěl v pseudorenesančním slohu. V r.1945 upraven pro chrudimskou nemocnici. Nyní Dětský domov se školou.

Dochovaná část renesanční tvrze z poloviny 16. století, kterou zde postavil zřejmě Přibík Sekerka ze Sedčic stojí ve východní části vesnice. Později sýpka, pak obytný dům. V r. 1948 částečně zbořena.

Muzeum ve Skutči bylo založeno r. 1910. V r. 1954 získalo nynější budovu, v níž pobýval a zemřel hudební skladatel Vítězslav Novák a má tu pamětní síň. Od r. 2009 nová expozice zaměřená na zdejší obuvnictví a těžbu kamene. Od r. 2022 nese současný název, dříve Městské muzeum.