Turistické cíle v okolí obce Ronov nad Doubravou

Hřbitovní renesanční kostelík ze 16. stol. stojí na místě původní hřbitovní gotické kaple z pol. 13. stol. Byl barokizován a do dnešní podoby renovován r. 1928. Je v působnosti děkanství Heřmanův Městec a v letním období se v něm konají pravidelné bohoslužby. V sousedství zvonice stejného stáří.

Zaniklý hrad. Dle archeologického výzkumu postaven v 1. pol. 13. stol. Po r. 1318 zanikl. Nalezeny zbytky románského kostela, který stával v areálu hradu. Dnes na místě stojí kostel sv. Petra a Pavla ze 14. stol., jenž byl r. 1898 regotizován.

Boží muka v pozdně barokním stavebním stylu byla postavena r. 1800, patrně v souvislosti s tehdy probíhající válkou s revoluční Francií, kterou zmiňuje nápis na mukách. Po r. 1945 stavba neudržovaná chátrala, r. 2006 však byla odborně opravena a r. 2009 za ní byla postavena zvonička.

Tvrziště samostatné obce (zmínky už ve 2. pol. 12. stol.) leží v lese kousek od kostela sv. Michaela archanděla nedaleko Valů u Přelouče, ke kterým byla obec nakonec připojena. Poč. 15. stol. zmínky o místním vladyckém rodu.

Zřícenina raně gotického hradu založeného ve 13. stol. jako královský hrad v místech hradiště Světlík. Od r. 1261 majetek Smila z Ronova. V 15. stol. rozšířen, často obléhán a dobyt. V 16. stol. byl za Trčků přestavěn. Po třicetileté válce opuštěn, po r. 1700 zříceninou.

Lípa na Lipce je významný památný strom, který tvoří vedle zámku výraznou dominantu vsi Lipka na Železnohorsku. Stáří stromu je odhadováno na 800 let. Svým věkem a rozměrem se řadí mezi 5 nejvzrostlejších lip malolistých v ČR. Z původních 3 mohutných kmenů se dochovaly pouze dva.

Tvrz byla prvně zmiňována r. 1303, kdy byl majitelem vladyka Prošík. V 15 stol. v držení mj. Kustošů ze Zubří, v pol. 16. stol. byla Janem Kustošem renesančně přestavěna. R. 1754 v majetku J. A. Auersperga jenž zadal další stavební úpravy. Po r. 1989 vrácena dědicům a prodána do soukr. vlastnictví.

Téměř zaniklé tvrziště nedaleko Přelouče. Tvrziště pravděpodobně ze 14. století, po kterém zbyla terénní vlna a částečně i zbytky ve sklepech stavení čp. 1. Tvrz byla opuštěna mezi lety 1509–1544.

První zmínka o vsi je z r. 1401, kdy je majetkem Parduse Kbela z Lipovce. První zmínka o tvrzi je až po smrti Aleše Parduse z Lipovce v r. 1483. V r. 1494 je po smrti jeho ženy Anny tvrz opuštěna. V r. 1510 se uvádí pustá tvrz v Lipovci. Dochován pahorek jádra a zbytky valů a příkopů.

Nevýrazné pozůstatky opevnění po tvrzi na návrší kostelíka. O existenci tvrze vypovídají písemné prameny z let 1258 a 1259. Tehdy byl zmíněn i Václav z Lochu. Po zániku tvrze byl na jejím místě vystavěn gotický kostelík sv. Bonifáce.

Patrový zámek postaven jako pozdně renesanční Janem Benedou z Nečtin a na Vilímově roku 1687. Později upravován Augustinem Norbertem Voračickým z Paběnic. Po roce 1827 byl zámek rozšířen a přestavěn. Po rekonstrukcích v roce 2018 zpřístupněna expozice Fr. L. Riegera a Fr. Palackého.

Barokní mariánský sloup z konce 17. století. Jako dřík sloupu byl použit románský sloup z červeného pískovce, dříve součást nedalekého kostela sv. Prokopa.