Turistické cíle v okolí obce Žumberk

nebo vyberte

Žumberk

Pardubický kraj,  Chrudim  (CR)
Nalezeno celkem 205 záznamů, 15 / 18 stran, vyhledáno za 0.51 sec
 socha Panny Marie Immaculaty
276.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Martinice
Zmínka o obci roku 1318. Socha Immaculaty má podobu prostovlasé mladé ženy stojící na půlměsíci. Dlaně sepjaté k modlitbě. Vznáší se v oblaku. Mariánská socha umístěna na průčelní straně, nad kamennou tumbovitou oltářní menzou.
 socha sv. Jana Nepomuckého
295.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Škrovád
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na pravém břehu řeky Chrudimky v centru vsi Škrovád, která je místní částí města Slatiňany. Socha vznikla nákladem zdejších kameníků v roce 1759, jak ostatně dokládá i nápis, letopočet a znak kamenického cechu na zadní straně podstavce.
 sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého
390.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Maleč
Barokní sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého tvoří na návsi v Malči malebnou skupinu doplněnou uprostřed křížem a dřevěnou zvoničkou na sloupku se stříškou.
 špitální kostel Božího Těla
400.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Skuteč
Gotický kostel Božího Těla vznikl kolem r. 1391 z iniciativy Smila Flašky z Pardubic a Rychmburka jako špitální. Restaurován r. 1865 po požáru Fr. Schmoranzem. Nyní užíván jako filiální ve farnosti při děkanství Skuteč, bohoslužby se konají jen v období letního času.
 Starý mlýn
260.0 m. n.m.
Polívkův mlýn, Koželužský mlýn
mlýn - vodní, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Chrudim
V jádru středověký vodní mlýn na břehu náhonu z řeky Chrudimky na západním okraji historického jádra města Chrudimi. V 18. stol. nesl název Koželužský, naposledy ve 20. stol. Polívkův. Nedávno bylo obnoveno dřevěné mlýnské kolo. Objekt využíván jako restaurace a obchody.
 Štěnec
Kozí Nožka
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj
První zmínka o vsi je z r. 1372, kdy ji prodává Diviš z Popovce panům z Chlumu. V r. 1405 zde umírá Jan řečený Košumberk, stavitel tvrze či menšího hradu. Po něm je Štěnec provolán jako odúmrť, ale v r. 1407 je verdikt změněn a je dán Janovi z Chlumu. V r. 1417 se už tvrz neuvádí.
 Štěpánov
468.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Štěpánov
Jednopatrový dvoukřídlý pozdně barokní zámek postaven až v 1.pol.18.st. Barokní podoba z části smazána při modernizaci zámku ve 2.pol.19.st. Stavební úpravy i v r.1936 a tato jeho podoba se dochovala dodnes.
 Stolany
Nová tvrz
tvrz, zachovalý, není známo, Pardubický kraj, Stolany
První zmínka o vsi z r. 1229, majetek opatovického kláštera. Mezi lety 1568-1577 Václav Plesl Heřmanský ze Sloupna postavil novou dvoupatrovou renesanční tvrz. V r. 1608 ji Jan Berka z Dubé spojil s panstvím Heřmanův Městec. Po r. 1658 se tvrz neuvádí. Zachovaly se původní sklepy pod budovou.
 Strádov
350.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Pardubický kraj, Ochoz
Hrad z 1. poloviny 14. století, zanikl kolem poloviny 15. století. V jádru jsou patrné základy věžovité stavby a část hradební zdi, v předpolí bývalo velké předhradí.
 Svobodné Hamry
zámek - původní tvrz, zachovalý, není známo, Pardubický kraj
Zámek byl přestavěn ze starší tvrze po požáru roku 1894 v novobarokním slohu rodinou Nevolů. Po roce 1950 jej spravovalo místí JZD. Po rekonstrukci v r. 1972 se zámek stal součástí skanzenu Veselý kopec.
 synagoga
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Heřmanův Městec
Původní barokní synagoga byla od základů přestavěna do nynější novorománské budovy v r. 1870. V listopadu 2001 byly slavnostně otevřeny zrekonstruované budovy bývalé synagogy a židovské školy, které dnes slouží kulturním účelům.
 Topol
280.0 m. n.m.
Na hradě
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Topol
Lokalita byla osídlena lidem kultury lengyelské již v pravěku. Ve starší době železné se zde usadili nositelé slezskoplatěnické kultury, kteří zesílili původní opevnění. Po násilném zániku bylo hradiště využíváno v době laténské a poté ještě v období raného středověku.