Turistické cíle v okolí obce Korno

Tvrz ze 14. st., doložena r. 1510 za Dobešů z Vesec. Po nich Knín drželi Myslíkové z Hyršova, Ježovští z Lub, Vratislavové z Mitrovic a od r. 1669 křížovníci. S tvrzí bývá ztotožňována sýpka/sladovna, podle posledních výzkumů je však až raně barokní a tvrz lze snad hledat v budově dnešní fary.

Pozůstatky hradu nedaleko Neumětel. Jádro hradu zaniklo lomem, od předhradí ho odděluje příkop. V druhé části předhradí, které je také odděleno příkopem, stopy budov. Písemné zprávy o lokalitě mohou splývat s nedalekými Neumětely.

Keltské oppidum o rozloze 90 hektarů nad soutokem Habrového potoka s Berounkou, osídlené zhruba poslední dvě století př.n.l. Známé je především nálezem depotu mincí v roce 1877 a následnou zlatou horečkou.

Původně zeměměřická kamenná šestipatrová věž z roku 1942, vysoká 17,5 metru. Od prosince 2004 využívána jako rozhledna.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze hrabětem Václavem z Bubna v první pol. 18. stol. V r. 1939 byla budova zabána něm. správou a sloužila jako domov pro starší příslušníky Jednoty čes. bratří. Dnes je v něm Ústav pro ment. postižené děti.

Barokní zámek ze 17. století. Budova byla původně dvojkřídlá, ve tvaru písmene L. V roce 1956 vyhořelo západní křídlo s kaplí a už nebylo obnoveno. Vlastní jej rodina spisovatelky Fan Vavřincové.

R.1766 Antonín Maschek z Maasburgu postavil barokní zámek, patrovou budovu se středním rizalitem a věžičkou. Tak zůstal do konce 19.st. kdy Bachofenové z Echtu přistavěli nové křídlo a novou obdélníkovou budovu. Tato podoba zůstala do současnosti.

Synagoga z poloviny 19. století na místě starší synagogy. Bohoslužby se zde konaly do 30. let 20. století. Po 2. světové válce přeměněna na hasičskou zbrojnici. V roce 1956 radikálně přestavěna.

Klasicistní budova bývalé synagogy, postavená v roce 1829. Židovské bohoslužby se v ní konaly do 20. let 20. století. V roce 1938 budovu koupila Československá církev husitská a upravila ji pro své bohoslužby.

Bývalá synagoga (čp. 182) stojí v Komenského ulici. Zřízena byla v roce 1875 z bývalé strojírenské dílny. Bohoslužby se v ní konaly do 30. let 20. století. Po II. světové válce byla adaptována na obytný dům, k bydlení slouží dodnes.

Synagoga neznámého stáří, písemně doložena v pol. 19. stol., zrušena po roce 1907. Později adaptována na sokolovnu, roku 1928 přestavěná na obytný dům. Dnes nevyužitá a chátrající.

Mlýn, zvaný také Hořejší (kopaninský), na středním toku Radotínského potoka. První zmínky o něm jsou z roku 1665, ale jistě je ještě starší. Dnes obytný dům.