Turistické cíle v okolí obce Kostelec u Heřmanova Městce

nebo vyberte

Kostelec u Heřmanova Městce

Pardubický kraj,  Chrudim  (CR)
Nalezeno celkem 219 záznamů, 11 / 19 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 kostel Zvěstování Panny Marie
212.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Živanice
Gotický kostel z 1. pol. 14. stol., který se uvádí v roce 1350 jako kostel farní. Fara, patřící ke kostelu, byla v husitských válkách zbavena duchovního správce a v r. 1567 zanikla. V 18. stol. byl kostel stavebně upravován. Regotizován v r. 1866.
 Kostelec u Heřmanova Městce
350.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Kostelec u Heřmanova Městce
Zaniklý hrad. Dle archeologického výzkumu postaven v 1. pol. 13. stol. Po r. 1318 zanikl. Nalezeny zbytky románského kostela, který stával v areálu hradu. Dnes na místě stojí kostel sv. Petra a Pavla ze 14. stol., jenž byl r. 1898 regotizován.
 Kozojedy
263.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Lány
Již k r. 1318 se připomíná Vlacheň z Kozojed, další držitelé však známe až z 15. stol. Na počátku 16.stol. byly kozojedy připojeny k Morašickému zboží, tvrz se připomíná v r. 1544 jako pustá.
 Krchleby
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Pardubice-Lány na Důlku
Nevýrazné, postupně mizející tvrziště při východním okraji osady Lány na Důlku. Tvrz postavena zřejmě v průběhu 14. století, později v majetku města Chrudim. Zpustla zřejmě po připojení k Pardubicím.
 krematorium
224.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Pardubice III
Rondokubistická stavba architekta Pavla Janáka z let 1921–3 doplněná kolumbariem od Karla Řepy z roku 1935 a technologickou přístavbou z 90. let 20. století v západní, novější části pardubického městského hřbitova.
 kříž
280.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Bylany
Boží muka v pozdně barokním stavebním stylu byla postavena r. 1800, patrně v souvislosti s tehdy probíhající válkou s revoluční Francií, kterou zmiňuje nápis na mukách. Po r. 1945 stavba neudržovaná chátrala, r. 2006 však byla odborně opravena a r. 2009 za ní byla postavena zvonička.
 Lepějovice
218.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Valy
Tvrziště samostatné obce (zmínky už ve 2. pol. 12. stol.) leží v lese kousek od kostela sv. Michaela archanděla nedaleko Valů u Přelouče, ke kterým byla obec nakonec připojena. Poč. 15. stol. zmínky o místním vladyckém rodu.
 Lichnice
489.0 m. n.m.
Lichtenburg
hrad, zřícenina, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Podhradí
Zřícenina raně gotického hradu založeného ve 13. stol. jako královský hrad v místech hradiště Světlík. Od r. 1261 majetek Smila z Ronova. V 15. stol. rozšířen, často obléhán a dobyt. V 16. stol. byl za Trčků přestavěn. Po třicetileté válce opuštěn, po r. 1700 zříceninou.
 Lípa na Lipce
600.0 m. n.m.
Lípa v Lipce
příroda - strom, památný strom, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Lipka
Lípa na Lipce je významný památný strom, který tvoří vedle zámku výraznou dominantu vsi Lipka na Železnohorsku. Stáří stromu je odhadováno na 800 let. Svým věkem a rozměrem se řadí mezi 5 nejvzrostlejších lip malolistých v ČR. Z původních 3 mohutných kmenů se dochovaly pouze dva.
 Lipka
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj
Tvrz byla prvně zmiňována r. 1303, kdy byl majitelem vladyka Prošík. V 15 stol. v držení mj. Kustošů ze Zubří, v pol. 16. stol. byla Janem Kustošem renesančně přestavěna. R. 1754 v majetku J. A. Auersperga jenž zadal další stavební úpravy. Po r. 1989 vrácena dědicům a prodána do soukr. vlastnictví.
 Lipoltice
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Lipoltice
Téměř zaniklé tvrziště nedaleko Přelouče. Tvrziště pravděpodobně ze 14. století, po kterém zbyla terénní vlna a částečně i zbytky ve sklepech stavení čp. 1. Tvrz byla opuštěna mezi lety 1509–1544.
 Lipovec
tvrz, terénní náznaky, není známo, Pardubický kraj, Lipovec
První zmínka o vsi je z r. 1401, kdy je majetkem Parduse Kbela z Lipovce. První zmínka o tvrzi je až po smrti Aleše Parduse z Lipovce v r. 1483. V r. 1494 je po smrti jeho ženy Anny tvrz opuštěna. V r. 1510 se uvádí pustá tvrz v Lipovci. Dochován pahorek jádra a zbytky valů a příkopů.